Vzácný velký alpský pavouk zřejmě vyhyne, před klimatickou změnou nemá kam ustoupit

Pavouky máme nejčastěji spojené s teplými nebo dokonce tropickými oblastmi. Tito členovci jsou však velmi přizpůsobiví, takže dokázali proniknout i do vysokohorských oblastí – například do Alp. Právě tam, v nadmořské výšce kolem 2700 metrů nad mořem, žije velký pavouk Vesubia jugorum – české jméno zatím nemá.

Tito pavouci jsou endemiti, nikde jinde než ve francouzských a italských Alpách je tedy nenajdete. Mají černé nebo tmavě hnědé tělo a mohou měřit téměř tři centimetry. Podle expertů jim ale hrozí, že z Alp zmizí – nedokáží se přizpůsobit klimatické změně.

„Jeden z nejzajímavějších důvodů pro jejich ústup je globální oteplování. Protože jde o zvířata, která žijí ve vysokých horách v extrémních nadmořských výškách, jsou snadno ohrozitelná touto změnou. Teploty se zvyšují a budou se zvyšovat,“ uvedl ekolog Marco Isaia.

„Pavouci budou před oteplováním ustupovat výše do hor, tak se tomu pokusí přizpůsobit. Ale nemohou ustupovat věčně – narazí na limity hor. Moc výš už totiž jít nemohou, hory tam prostě končí a pavouk už nenajde další místo, kde by mohl žít,“ doplňuje vědec.

Klimatická změna odsuzuje pavouky

Už jen pokus o migraci mimo původní oblast, kde žil, bude velmi složitý – pavouci jsou odkázáni na flóru a faunu, která žije v těchto velmi specifických podmínkách a zejména rostliny migrují mnohem hůře než živočichové. Také ony jsou ohrožené globální změnou klimatu a mohou z Alp zmizet. Při vymizení pavouka by však důsledky byly zřejmě mnohem horší. „Pavouci jsou predátoři, takže regulují potravní řetězec a hrají v něm díky tomu významnou roli,“ upozorňuje Isaia.

Vědec se tedy snaží, aby byl tento pavouk zařazen mezi ohrožené živočichy. On i tým biologů kolem něj doufají, že by se mohlo podařit dostat tohoto pavouka na seznam ještě během letošního roku. Komplikuje to fakt, že se o tomto tvoru téměř nic neví – poslední vědecký výzkum tohoto druhu proběhl naposledy v osmdesátých letech dvacátého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
včera v 13:40

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
včera v 12:35

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
včera v 12:15

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.