Na pohřebním rouchu vikinského válečníka se podařilo nalézt slova Alláh a Ali napsaná arabským geometrickým písmem.
Vikinský válečník měl na oblečení nápis Alláh, popsali švédští archeologové
Archeologové ze švédské univerzity v Uppsale znovu studovali oblečení, které se našlo před několika lety na archeologických nalezištích Birka a Gamla Uppsala – obě jsou ve Švédsku.
Některé ze symbolů, které na nich při podrobné analýze našli, jim zpočátku nedávaly smysl, žádné takové geometrické obrazce ve vikinském umění doposud nebyly zaznamenány, popsali vědci.
„Nejdřív jsem to nechápala, ale pak jsem si vybavila, že už jsem něco podobného viděla – na maurských textiliích ve Španělsku,“ popsala objev Annika Larssonová pro BBC.
Po konzultaci s expertem na arabštinu se ukázalo, že jde o nápis Alí v takzvaném kufickém písmu – když se na něj člověk podívá přes zrcadlo, dá se číst obrazec jako Alláh. „Možná šlo o pokus číst modlitby tak, aby se daly číst zleva doprava,“ spekuluje Larssonová; normálně se totiž arabská slova píší zprava doleva.
- Kúfské nebo kufické písmo je nejstarší kaligrafická forma různých arabských písem s prodlouženými svislými či vodorovnými linkami. Název má podle města Kúfa v dnešním Iráku, často se vyskytuje na mozaikách a v islámské architektuře.
Tento objev naznačuje, že dosavadní teorie, které tvrdily, že značné množství předmětů spojených s islámem ve vikinských hrobech je jen důsledkem nájezdů, nemusí být pravdivé. Nápis se totiž objevil na zcela typickém oblečení vikingů té doby, které máme doložené také například z dochovaných obrazů Valkýr.
- Alí ibn Abí Tálib byl čtvrtým voleným chalífou v letech 656–661. Byl bratrancem a zároveň zetěm Mohamedovým, protože si vzal za manželku jeho dceru Fátimu. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení muslimské obce na sunnity a šíity.
Podle Larssonové může výběr tohoto pohřebního oblečení odrážet něco víc než běžnou realitu všedního vikinského dne; do hrobů se nejspíš podobně jako dnešní lidé ukládali v tom nejsvátečnějším oděvu, který měli k dispozici.
„Je možné, že vikinské pohřební zvyky byly ovlivněné islámem a myšlenkou na věčný život v ráji po smrti fyzického těla,“ uvádí vědkyně pro BBC. Představa optimistického ráje musela být pro vikingy mnohem přitažlivější než temné severské zásvětí.
Vikingové a islám
Že mezi islámem a vikingy existovalo množství kontaktů, je velmi dobře zdokumentovaný fakt. Ze Skandinávie vikinské doby je doložen nález více než 100 tisíc stříbrných mincí (dirhamů) z muslimských zemí. Také analýza DNA vikinských hrobů ukázala, že v nich leží lidé, kteří pocházejí z oblasti Persie.
Dalším známým důkazem je slavný poklad objevený nedaleko Harrogate v roce 2007, který obsahoval posvátné předměty týkající se tří náboženských systémů – islámu, křesťanství a uctívání severského boha Thora. Předměty byly popsány nápisy v sedmi jazycích. Navíc v březnu roku 2015 byl objeven prsten vikinské ženy, na němž byl nápis „Alláh“ nebo „pro Alláha“.
Textílie s arabskými nápisy jsou momentálně k vidění v muzeu Enköpings.