Veverky odposlouchávají ptačí komunikaci, prokázal výzkum. Řídí podle ní své chování

Biologové, kteří se věnují zkoumání veverek, se už delší dobu domnívají, že tito chytří hlodavci dokážou využívat informace od ostatních zvířat ve svém okolí. Nyní to ověřili v rozsáhlém experimentu, když sledovali 54 veverek popelavých.

Vědci sledovali chování veverek jen ve veřejných městských parcích a dalších lidmi obývaných zónách. Hrozbou pro veverky byly nahrávky jejich častého predátora, káněte rudoocasého. Tento dravec kromě veverek napadá také drobné ptactvo.

Vědci vždy po nahrávce křiku káněte pustili nějaké další zvuky: buď cvrlikání různých druhů ptáků, nebo zvuky přírody – ale bez jakéhokoliv ptačího křiku. Pak sledovali, jak se budou veverky po dobu dalších tří minut chovat.

Ukázalo se, že všechny veverky reagují na křik dravce, jsou potom opatrnější, často strnou v pohybu a zastaví se nebo vzhlédnou k obloze, případně rovnou uprchnou do bezpečí.

Ale veverky, které slyší nahrané ptačí hlasy těsně po dravci, se chovají výrazně méně opatrně a vrací se k běžné činnosti velmi rychle. Naopak, když se ozývalo jen šumění trávy a jiné běžné zvuky přírody, ale ptáci mlčeli, tak si to veverky vyhodnocovaly jako větší hrozbu – a ukrývaly se na delší dobu.

Informace, které zachraňují život

Podle autorů studie to naznačuje, že veverky využívají informace z ptačího zpěvu jako signál o bezpečnosti okolí. Ten pro ně funguje jako jakási bezpečnostní pojistka při varování. Pokud veverky znovu slyší ptačí zpěv, mohou dál využívat zdroje svého okolí a nemusí se ukrývat před potenciálním predátorem.

Pokud by totiž měly fungovat delší dobu v režimu ostražitosti, přišly by o spoustu času, který by se dal využít například pro získávání energie a zásob potřebných na přežití zimy.

„Věděli jsme, že veverky naslouchají varovným hlasům některých ptačích druhů, ale příjemně nás překvapilo, že naslouchají i nevarovným ptačím zvukům, které pro ně znamenají signál, že je v okolí bezpečno,“ uvádí autoři. „Je patrné, že za některých okolností mohou být informace o neexistenci hrozby stejně důležité jako informace o existenci hrozby,“ dodávají autoři.

Výsledky práce také naznačují, že veverky jsou schopné rozlišovat mezi různými druhy ptačího křiku – tedy že znají rozdíly mezi křikem varovným a běžným. Vědci to budou chtít studovat v dalších výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 15 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 16 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 18 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 19 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 21 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 21 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...