Veverky odposlouchávají ptačí komunikaci, prokázal výzkum. Řídí podle ní své chování

Biologové, kteří se věnují zkoumání veverek, se už delší dobu domnívají, že tito chytří hlodavci dokážou využívat informace od ostatních zvířat ve svém okolí. Nyní to ověřili v rozsáhlém experimentu, když sledovali 54 veverek popelavých.

Vědci sledovali chování veverek jen ve veřejných městských parcích a dalších lidmi obývaných zónách. Hrozbou pro veverky byly nahrávky jejich častého predátora, káněte rudoocasého. Tento dravec kromě veverek napadá také drobné ptactvo.

Vědci vždy po nahrávce křiku káněte pustili nějaké další zvuky: buď cvrlikání různých druhů ptáků, nebo zvuky přírody – ale bez jakéhokoliv ptačího křiku. Pak sledovali, jak se budou veverky po dobu dalších tří minut chovat.

Ukázalo se, že všechny veverky reagují na křik dravce, jsou potom opatrnější, často strnou v pohybu a zastaví se nebo vzhlédnou k obloze, případně rovnou uprchnou do bezpečí.

Ale veverky, které slyší nahrané ptačí hlasy těsně po dravci, se chovají výrazně méně opatrně a vrací se k běžné činnosti velmi rychle. Naopak, když se ozývalo jen šumění trávy a jiné běžné zvuky přírody, ale ptáci mlčeli, tak si to veverky vyhodnocovaly jako větší hrozbu – a ukrývaly se na delší dobu.

Informace, které zachraňují život

Podle autorů studie to naznačuje, že veverky využívají informace z ptačího zpěvu jako signál o bezpečnosti okolí. Ten pro ně funguje jako jakási bezpečnostní pojistka při varování. Pokud veverky znovu slyší ptačí zpěv, mohou dál využívat zdroje svého okolí a nemusí se ukrývat před potenciálním predátorem.

Pokud by totiž měly fungovat delší dobu v režimu ostražitosti, přišly by o spoustu času, který by se dal využít například pro získávání energie a zásob potřebných na přežití zimy.

„Věděli jsme, že veverky naslouchají varovným hlasům některých ptačích druhů, ale příjemně nás překvapilo, že naslouchají i nevarovným ptačím zvukům, které pro ně znamenají signál, že je v okolí bezpečno,“ uvádí autoři. „Je patrné, že za některých okolností mohou být informace o neexistenci hrozby stejně důležité jako informace o existenci hrozby,“ dodávají autoři.

Výsledky práce také naznačují, že veverky jsou schopné rozlišovat mezi různými druhy ptačího křiku – tedy že znají rozdíly mezi křikem varovným a běžným. Vědci to budou chtít studovat v dalších výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 58 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...