Výsledek této práce by mohl mít za pár let revoluční dopad na celý obor dietologie. Otevírá možnost přemluvit mozek, že tělo už je syté.
Profesor Nicholas Dale z University of Warwick popsal, že tanycyty, tedy specializované buňky v mozku, jsou schopné odhalovat živiny v potravě. Zjednodušeně: Přímo mozek informují o tom, jaké jídlo jíme.
Podle této práce reagují tanycyty na přítomnost aminokyselin v jídle pomocí stejných receptorů, které cítí chuť umami – jsou umístěné v chuťových pohárcích na jazyce.
Nejvíce s tanycyty reagují aminokyseliny arginin a lysin, které se nejčastěji vyskytují ve výživných jídlech. Když tato jídla konzumujeme, je reakce silnější, cítíme se tedy rychleji „plní“.
Vědci si tento vztah uvědomili, když do mozkových buněk přidávali extrémní koncentrace obou výše zmíněných aminokyselin. Byly navíc obarvené, takže vědci mohli v reálném čase sledovat, jak tato reakce vypadá. Tanycyty reagovaly na příliv aminokyselin už během 30 sekund po konzumaci jídla, okamžitě poté informaci předaly do části mozku zodpovědné za kontrolu chuti a tělesné hmotnosti.
Profesor Dale tento objev komentoval takto: „Úrovně aminokyselin v krvi a mozku po jídle jsou velice důležitým signálem, který přispívá k pocitu sytosti. Objev, že tanycyty umístěné v centru oblasti mozku, která kontroluje váhu, přímo cítí aminokyseliny, je zásadní. Může přispět k novým cestám, jak lidem umožnit kontrolovat jejich hmotnost zdravým způsobem.“
Podle vědce to otevírá nové možnosti pro vývoj nových druhů diet založených na vědeckých datech. Teoreticky bude možné přímo ovlivnit tanycyty v mozku, což by mohlo u obézních lidí snižovat potřebu jídla tím, že se u nich vyvolá uměle pocit sytosti. Studie vyšla v odborném časopise Molecular Metabolism.
Nadváha v České republice
Nadváhu má v Česku zhruba čtvrtina patnáctiletých chlapců a 13 procent dívek. Počet dětí s nadváhou se za posledních 15 let výrazně zvýšil a úroveň nadváhy dosáhla nového maxima, vyplývá ze zveřejněné mezinárodní výzkumné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) a HBSC zaměřené na vývoj dětské obezity v letech 2002 až 2014.
„Trendy ve výskytu nadváhy a obezity, ale také sedavého chování a pohybové aktivity jsou u dětí v Česku silně negativní. Česká republika v oblasti prevence nedělá dost a množství financí směřujících do oblasti prevence u dětí je nízké,“ řekl Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která se na mezinárodní studii podílela.
