Klinické testy látky MitoTam, která může znamenat přelom v léčbě rakoviny prsu, tento týden zahájil v Praze vědecký tým. Po zdárných laboratorních i preklinických zkouškách získali povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv i pacientku, která je novou formu léčby ochotna podstoupit. Lékaři si od nového přípravku, který rakovinné buňky „nutí k sebevraždě“, hodně slibují.
Začátkem loňského roku oznámili vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV úžasnou zprávu: Ve spolupráci s českou firmou Smart Brain s. r. o. vyvinuli látku MitoTam, která dokázala zcela zneškodnit nádorové buňky u jedné z nejagresivnějších forem rakoviny prsu. Přípravek úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami.
Nyní udělil Státní ústav pro kontrolu léčiv povolení pro klinické testy. První pacientka začala léčbu tento týden ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, klinické testy probíhají pod vedením onkologa, profesora Luboše Petruželky.
Jak funguje léčba?
MitoTam je modifikací staršího léku Tamoxifen, který se běžně používá proti nádorům prsu, ale působí pouze na některé druhy těchto nádorů. Zákeřnější typy rakoviny prsu mu odolávají. Vědci z výzkumného centra BIOCEV ve Vestci u Prahy se rozhodli přejít do protiútoku. Nalezli Achillovu patu rakovinných buněk – jejich mitochondrie neboli buněčné elektrárny, které jim dodávají životní energii. Zacílením MitoTamu do mitochondrií jsou schopni doslova přinutit tyto buňky k sebevraždě.
„Zjistili jsme, že nová látka MitoTam, mitochondriálně cílený derivát protirakovinné látky tamoxifenu, je velice účinná proti nádorovým buňkám rakoviny prsu s vysokou expresí onkoproteinu HER2, proti němuž je původní látka, tamoxifen, neúčinná. Naše látka navíc velmi efektivně působí i proti ‚trojnásobně negativním' nádorům prsu, které jsou momentálně zcela neléčitelné,“ říká Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR, který sídlí v centru BIOCEV.
Vysvětlení toho, jak lék funguje, je poměrně složité, dá se však zjednodušit: Některé nádorové buňky se dají zničit tím, že se otráví kyslíkem. A čeští vědci přišli na to, jak využít přirozené zranitelnosti některých buněk.
Odborně to popisuje autorka práce. „Jedním z důvodů, proč je MitoTam velmi účinný proti nádorům prsu s vysokou hladinou onkoproteinu HER2, je vysoká hladina tohoto proteinu v mitochondriích nádorových buněk, což je poměrně překvapivé zjištění. MitoTam v rakovinné buňce inhibuje (zpomaluje, zastavuje – pozn. red.) komplex I v mitochondriálním dýchacím řetězci, čímž vyvolává produkci pro buňku toxických kyslíkových radikálů.“
„Ve výsledku spouští kaskádu dějů vedoucích k řízené smrti buňky. Ukázali jsme, že nádory s vysokou hladinou HER2 se vyznačují zvýšenou respirací přes komplex I, což tyto buňky činí výjimečně citlivými k látce MitoTam,“ vysvětluje. „Mechanismus účinku MitoTamu, cílený na mitochondrie rakovinných buněk a jejich dýchací řetězec, ale není závislý na expresi konkrétního onkoproteinu. Z našich výsledků vyplývá, že jde o mimořádně účinnou látku, která by se teoreticky dala použít i na další typy rakoviny,“ dodává mladá vědkyně.
Kdo vymyslel MitoTam
Zásadní pro vývoj nové protirakovinné látky byl výzkum profesora Jiřího Neužila a jeho týmu z Biotechnologického ústavu (BTÚ). Společně přinesli nové biologické poznatky důležité k pochopení funkce mitochondrií jako „elektráren“ nezbytných pro činnost a život zdravých i nádorových buněk. Komplexní výzkum vedl k vytipování citlivého místa nádorových buněk a návrhu způsobu, jak toto místo zasáhnout.
Následovala náročná chemická práce Jana Štursy a Lukáše Wernera, kteří navrhli a syntetizovali všechny testované látky. Jedna z vytipovaných struktur – MitoTam – se ukázala jako perspektivní léčivo, které je schopné vyřadit z funkce mitochondrie a tím vyvolat programovanou smrt nádorových buněk.
Co bude dál?
Podle pravidel musejí po těchto testech následovat ještě další dvě fáze s větším počtem účastníků a mezinárodním přesahem. Celý proces může trvat řadu let, ale vědci jsou optimističtí. „Dosavadní výsledky ukazují, že MitoTam má velmi dobrou perspektivu stát se účinnou protirakovinnou látkou,“ říká Kateřina Rohlenová.
