V Afghánistánu zabili za jeden den osm lidí, kteří očkovali proti obrně. OSN kampaň přerušuje

Organizace spojených národů oznámila, že v Afghánistánu zahynulo během jediného dne osm pracovníků, kteří v zemi očkovali proti dětské obrně. OSN v reakci na tragédii zastavuje očkovací kampaň proti nemoci v provinciích Kunduz a Tachár.

Osm pracovníků provádějících očkování proti dětské obrně zahynulo 24. února na čtyřech místech v severním Afghánistánu při výkonu své práce. V okrese Taloqan v provincii Tachár byl zabit jeden člen očkovacího týmu, ve městě Kunduz byli při dvou oddělených incidentech zabiti čtyři členové týmů a v okrese Emamsaheb v provincii Kunduz byli zabiti dva očkovací pracovníci a jeden místní spolupracovník.

Organizace spojených národů vyjádřila svou soustrast rodinám, přátelům a kolegům zavražděných. „Jsme zděšeni brutalitou těchto vražd na čtyřech různých místech. Není to poprvé, co se zdravotníci stali terčem útoku. V roce 2021 jsme byli svědky zabití devíti nevinných lidí během celostátních kampaní očkování proti dětské obrně. Jedná se o první útoky na pracovníky v oblasti dětské obrny od obnovení celostátních kampaní v listopadu loňského roku,“ informovala OSN. 

Kampaně očkování proti dětské obrně jsou zásadním a účinným způsobem, jak oslovit miliony dětí a ochránit je tak před dětskou obrnou. „Připravit děti o jistotu zdravého života je nehumánní,“ uvedla OSN. „Toto nesmyslné násilí musí okamžitě přestat a osoby odpovědné za něj musí být vyšetřeny a postaveny před soud. Tyto útoky jsou porušením mezinárodního humanitárního práva.“

Protože se nedají vyloučit další podobné útoky, rozhodla se OSN chránit své zaměstnance a s okamžitou platností v provinciích Kunduz a Tachár pozastavit celostátní očkovací kampaň proti dětské obrně.

Dětská obrna je stále hrozbou

Dětská obrna dlouho patřila mezi nejobávanější nemoci, nyní směřuje původce infekce Poliovirus k úplnému vymýcení ze světa. Virové infekční onemocnění, které způsobuje Poliovirus čeledi Picornaviridae, má za následek při mírné formě zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Tyto případy lze vyléčit bez trvalých následků. Ve chvíli, kdy ale nemoc zasáhne centrální nervovou soustavu, zanechává doživotní následky.

  • V České republice se zatím děti plošně proti dětské obrně očkují. Dokud nemoc existuje, byť na druhém konci světa, existuje také zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. Zatím se neuvažuje o tom, že by mělo být očkování zrušeno, musela by k tomu nejprve dospět Světová zdravotnická organizace.
  • V roce 1961 se bývalé Československo stalo první zemí na světě, kde byl přerušen proces šíření divokých poliovirů v populaci a dětská obrna neboli poliomyelitida tak zde byla vymýcena.

K přenosu viru dětské obrny dochází při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou a potravinami. Méně častý, ale známý je i způsob přenosu kapénkovou infekcí, a to i od lidí, u kterých se tato nemoc navenek nijak neprojevila a jsou jejími bacilonosiči.

Přes sliznici nosu se vir šíří ústy, krkem a střevy pacienta. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Nemoc se projeví do jednoho až dvou týdnů od nakažení.

Nemocí trpí i dospělí. Dětských pacientů je ale výrazná většina, proto se většinou mluví o dětské obrně. Onemocnění je možné vymýtit proto, že jediným přenašečem dětské obrny je člověk.

Očkování je jediná obrana

Očkování proti obrně existuje už téměř sedmdesát let. Dne 26. března 1953 oznámil její objev americký virolog Jonas Salk. Nenechal si látku patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů.

Jonas Salk
Zdroj: Yousuf Karsh/photographer - Wisdom Magazine/Aug. 1956 (Vol 1/No. 8)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...