V Afghánistánu zabili za jeden den osm lidí, kteří očkovali proti obrně. OSN kampaň přerušuje

Organizace spojených národů oznámila, že v Afghánistánu zahynulo během jediného dne osm pracovníků, kteří v zemi očkovali proti dětské obrně. OSN v reakci na tragédii zastavuje očkovací kampaň proti nemoci v provinciích Kunduz a Tachár.

Osm pracovníků provádějících očkování proti dětské obrně zahynulo 24. února na čtyřech místech v severním Afghánistánu při výkonu své práce. V okrese Taloqan v provincii Tachár byl zabit jeden člen očkovacího týmu, ve městě Kunduz byli při dvou oddělených incidentech zabiti čtyři členové týmů a v okrese Emamsaheb v provincii Kunduz byli zabiti dva očkovací pracovníci a jeden místní spolupracovník.

Organizace spojených národů vyjádřila svou soustrast rodinám, přátelům a kolegům zavražděných. „Jsme zděšeni brutalitou těchto vražd na čtyřech různých místech. Není to poprvé, co se zdravotníci stali terčem útoku. V roce 2021 jsme byli svědky zabití devíti nevinných lidí během celostátních kampaní očkování proti dětské obrně. Jedná se o první útoky na pracovníky v oblasti dětské obrny od obnovení celostátních kampaní v listopadu loňského roku,“ informovala OSN. 

Kampaně očkování proti dětské obrně jsou zásadním a účinným způsobem, jak oslovit miliony dětí a ochránit je tak před dětskou obrnou. „Připravit děti o jistotu zdravého života je nehumánní,“ uvedla OSN. „Toto nesmyslné násilí musí okamžitě přestat a osoby odpovědné za něj musí být vyšetřeny a postaveny před soud. Tyto útoky jsou porušením mezinárodního humanitárního práva.“

Protože se nedají vyloučit další podobné útoky, rozhodla se OSN chránit své zaměstnance a s okamžitou platností v provinciích Kunduz a Tachár pozastavit celostátní očkovací kampaň proti dětské obrně.

Dětská obrna je stále hrozbou

Dětská obrna dlouho patřila mezi nejobávanější nemoci, nyní směřuje původce infekce Poliovirus k úplnému vymýcení ze světa. Virové infekční onemocnění, které způsobuje Poliovirus čeledi Picornaviridae, má za následek při mírné formě zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Tyto případy lze vyléčit bez trvalých následků. Ve chvíli, kdy ale nemoc zasáhne centrální nervovou soustavu, zanechává doživotní následky.

  • V České republice se zatím děti plošně proti dětské obrně očkují. Dokud nemoc existuje, byť na druhém konci světa, existuje také zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. Zatím se neuvažuje o tom, že by mělo být očkování zrušeno, musela by k tomu nejprve dospět Světová zdravotnická organizace.
  • V roce 1961 se bývalé Československo stalo první zemí na světě, kde byl přerušen proces šíření divokých poliovirů v populaci a dětská obrna neboli poliomyelitida tak zde byla vymýcena.

K přenosu viru dětské obrny dochází při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou a potravinami. Méně častý, ale známý je i způsob přenosu kapénkovou infekcí, a to i od lidí, u kterých se tato nemoc navenek nijak neprojevila a jsou jejími bacilonosiči.

Přes sliznici nosu se vir šíří ústy, krkem a střevy pacienta. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Nemoc se projeví do jednoho až dvou týdnů od nakažení.

Nemocí trpí i dospělí. Dětských pacientů je ale výrazná většina, proto se většinou mluví o dětské obrně. Onemocnění je možné vymýtit proto, že jediným přenašečem dětské obrny je člověk.

Očkování je jediná obrana

Očkování proti obrně existuje už téměř sedmdesát let. Dne 26. března 1953 oznámil její objev americký virolog Jonas Salk. Nenechal si látku patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů.

Jonas Salk
Zdroj: Yousuf Karsh/photographer - Wisdom Magazine/Aug. 1956 (Vol 1/No. 8)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 17 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 20 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 23 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...