Stádo českých zubrů doplnilo pět samic z Polska. Podívejte se na video z jejich vypouštění do přírody

Česká republika je bohatší o pět dalších zubrů.  Do oblasti mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou ochranáři vypustili pět samic z polského Bělověžského pralesa, které by měly pomoci tento druh zachránit.

Na pastvinu v bývalém vojenském prostoru mezi Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku a Milovicemi na Nymbursku dorazilo pět nových samic zubrů.

Pocházejí z Bělověžského pralesa, tedy nejslavnějšího chovu zubrů na světě. Transport z Polska i následné vykládání zubrů se uskutečnil bez problémů a podle plánu, řekl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

„Transport dorazil k Benátkám již v noci, ráno v osm jsme pak začali zubry překládat a vypouštět na pastvinu,“ řekl Dostál. Převozy velkých zvířat bývají podle něj poměrně rizikové, poslední samici zubra ochranáři vypouštěli ještě v půl dvanácté dopoledne.

  • Zubři patří v Česku k původním živočišným druhům. Právě z území středních Čech jsou jedny z posledních archeologických nálezů dokládajících přítomnost zubrů na českém území. V současnosti žijí u nás zubři také v několika oborách.

Ve středočeské rezervaci dosud žilo osm dospělých zubrů: jeden samec a sedm samic. Dospělé zubry doplňují čtyři mláďata, která se v rezervaci narodila, jedno loni a tři letos. Posílení stáda zvýší podle Dostála jeho genetickou rozmanitost a dosah pastvy, která zajišťuje ochranu vzácné stepní vegetace před zarůstáním náletovými křovinami. Ode dneška tak bude v rezervaci sedmnáct zubrů.

Původní stádo do rezervace dorazilo na konci roku 2015 a celá rezervace velkých kopytníků má kolem 160 hektarů. V bývalém vojenském prostoru mezi Benátkami a Milovicemi žijí kromě toho dvě stáda divokých koní a stádo zpětně šlechtěných praturů. Od roku 2015 se na pastvině narodily tři desítky mláďat.

Jak zachránit zubry

Ještě v roce 1993 evidovala plemenná kniha v České republice jen šestnáct zubrů ve třech zoologických zahradách. V roce 2000 bylo v ČR osmatřicet kusů ve čtyřech soukromých chovech a třech zoo.

Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2016 ještě nejsou známa. V roce 2015 tvořilo celosvětovou populaci 6083 zubrů. Pro záchranu tohoto druhu je přitom podle odborníků potřeba dosáhnout počtu nejméně deset tisíc kusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 58 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 19 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...