Shutdown omezuje americké vědce. Ohroženy jsou už i celoroční projekty

Takzvaný shutdown, tedy ochromení americké administrativy kvůli pozastavení financování, postihl většinu federálních orgánů. Dotýká se ale také množství vědeckých institucí, včetně kosmické agentury NASA.

Jedovatí chřestýši, vyhladovělí medvědi ani mrazivé počasí nedokázali zastavit ekologa Jeffa Atkinse, aby každý týden vyrážel do amerického národního parku Shenandoah. Už osm let tam týden co týden odebírá vzorky z potoků. Co ale nedokázala divoká příroda, zařídila politika: třetí týden amerického shutdownu nyní Atkinsovi brání v práci.

Už od 22. prosince mu totiž správa národního parku zamezuje vstup a on nemá kvůli vládnímu shutdownu možnost, jak pokračovat ve více než 40 let trvajícím výzkumu kvality vody v parcích, která byla poškozena v minulosti kyselými dešti.

„Je strašně frustrující, že musíme snášet tohle zbytečné narušení výzkumu,“ uvedl Atkins pro odborný časopis Science. „Jde o nejdelší přerušení tohoto experimentu vůbec. Teď už v něm bude navždy díra,“ dodal.

Jak probíhal minulý shutdown a jaký měl dopad na vědu:

Atkins je jen jedním z tisícovek amerických vědců, které shutdown postihl. Tato situace v podstatě zastavila práci v půltuctu vědeckých agentur, jako je NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), NSF (Národní vědecká nadace), USDA (ministerstvo zemědělství), NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a části Smithsonova institutu.

Konec práce

Většina vědců, kteří v těchto institucích pracují, museli ze dne na den svou činnost přerušit. Nejen že nemohou chodit do zaměstnání, ale mají také zakázáno pracovat z domova – a nesmí ani používat své vládní e-mailové účty. Zákaz se týká také vědeckých konferencí a cestování, takže řada důležitých setkání musela být podle časopisu Science zrušena. Protože nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat, panuje velká nejistota v tom, které akce se budou konat, a které ne – což nadále komplikuje veškeré plány.

Kromě dopadů na agentury jsou tu samozřejmě negativní důsledky pro konkrétní vědce. Těm hrozí, že nebudou dostávat výplaty – netýká se to jen jich, ale také řady soukromých kontraktorů, kteří pro vládní agentury dodávají nejrůznější služby. „Během okamžiku se mi změnil život: myslel jsem si, že mám zajištěný příjem, ale najednou nevím, kdy dostanu výplatu,“ uvedl pro Science ekolog Marshall McMunn. Ten navíc zdůrazňuje, že je problém s tím, že nepracují ani jeho nadřízení – není tedy schopný vlastně zjistit, jestli si smí najít vedlejší nebo náhradní zaměstnání.

Další vědci sice dále dostávají plat, například proto, že je zaměstnávají univerzity, ale nemohou pracovat, protože jsou zapojení do výzkumných programů, které běží v momentálně nefungujících agenturách.

Ztracený rok

Entomolog Rus Isaacs si pro časopis Science postěžoval, že jeho výzkum shutdown postihl naprosto fatálně. Nemůže totiž zkoumat ohrožené čmeláky, protože laboratoře, kde to umí, nefungují. Jenže bádání je odkázané na přírodní cyklus a pokud některé kroky neproběhnou včas, je vlastně ztracený celý rok. Podle Isaacse se tento problém týká většiny zemědělského výzkumu i množství přírodních věd a věd o Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 7 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...