Shutdown omezuje americké vědce. Ohroženy jsou už i celoroční projekty

Takzvaný shutdown, tedy ochromení americké administrativy kvůli pozastavení financování, postihl většinu federálních orgánů. Dotýká se ale také množství vědeckých institucí, včetně kosmické agentury NASA.

Jedovatí chřestýši, vyhladovělí medvědi ani mrazivé počasí nedokázali zastavit ekologa Jeffa Atkinse, aby každý týden vyrážel do amerického národního parku Shenandoah. Už osm let tam týden co týden odebírá vzorky z potoků. Co ale nedokázala divoká příroda, zařídila politika: třetí týden amerického shutdownu nyní Atkinsovi brání v práci.

Už od 22. prosince mu totiž správa národního parku zamezuje vstup a on nemá kvůli vládnímu shutdownu možnost, jak pokračovat ve více než 40 let trvajícím výzkumu kvality vody v parcích, která byla poškozena v minulosti kyselými dešti.

„Je strašně frustrující, že musíme snášet tohle zbytečné narušení výzkumu,“ uvedl Atkins pro odborný časopis Science. „Jde o nejdelší přerušení tohoto experimentu vůbec. Teď už v něm bude navždy díra,“ dodal.

Jak probíhal minulý shutdown a jaký měl dopad na vědu:

Atkins je jen jedním z tisícovek amerických vědců, které shutdown postihl. Tato situace v podstatě zastavila práci v půltuctu vědeckých agentur, jako je NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), NSF (Národní vědecká nadace), USDA (ministerstvo zemědělství), NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) a části Smithsonova institutu.

Konec práce

Většina vědců, kteří v těchto institucích pracují, museli ze dne na den svou činnost přerušit. Nejen že nemohou chodit do zaměstnání, ale mají také zakázáno pracovat z domova – a nesmí ani používat své vládní e-mailové účty. Zákaz se týká také vědeckých konferencí a cestování, takže řada důležitých setkání musela být podle časopisu Science zrušena. Protože nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat, panuje velká nejistota v tom, které akce se budou konat, a které ne – což nadále komplikuje veškeré plány.

Kromě dopadů na agentury jsou tu samozřejmě negativní důsledky pro konkrétní vědce. Těm hrozí, že nebudou dostávat výplaty – netýká se to jen jich, ale také řady soukromých kontraktorů, kteří pro vládní agentury dodávají nejrůznější služby. „Během okamžiku se mi změnil život: myslel jsem si, že mám zajištěný příjem, ale najednou nevím, kdy dostanu výplatu,“ uvedl pro Science ekolog Marshall McMunn. Ten navíc zdůrazňuje, že je problém s tím, že nepracují ani jeho nadřízení – není tedy schopný vlastně zjistit, jestli si smí najít vedlejší nebo náhradní zaměstnání.

Další vědci sice dále dostávají plat, například proto, že je zaměstnávají univerzity, ale nemohou pracovat, protože jsou zapojení do výzkumných programů, které běží v momentálně nefungujících agenturách.

Ztracený rok

Entomolog Rus Isaacs si pro časopis Science postěžoval, že jeho výzkum shutdown postihl naprosto fatálně. Nemůže totiž zkoumat ohrožené čmeláky, protože laboratoře, kde to umí, nefungují. Jenže bádání je odkázané na přírodní cyklus a pokud některé kroky neproběhnou včas, je vlastně ztracený celý rok. Podle Isaacse se tento problém týká většiny zemědělského výzkumu i množství přírodních věd a věd o Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 16 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 17 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 21 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.