Repelent domorodců. Vědci zjistili, že tradiční bílé malby na těle odhání hmyz

Tradiční bílé pruhované malby na tmavé kůži, které jsou typické pro některé domorodé kmeny v Africe, Austrálii a některých částech Asie, odpuzují hmyz. Doposud neznámý efekt „zebřího“ motivu odhalili maďarští vědci z Univerzity Loránda Eötvöse. Pokožka s namalovanými bílými pruhy je podle nich pro ovády až desetkrát méně přitažlivá než snědá pleť.

Příslušníci domorodých kmenů praktikují při kulturních obřadech malbu na tělo už po generace. Světlým barvivem, které tradičně míchají z hlíny, křídy, popela a dobytčího hnoje, se totiž snaží zmírnit své tělesné teplo při pohybu ve vyhřátých buších a savanách. 

Nově vědci přišli na to, že nápadné pruhované vzory působí také jako repelent a odpuzují kousavý hmyz, který nahá těla v přírodě přitahují. Na výzkum upozornil časopis Royal Society Open Science.

Už dříve bylo známé, že zebry přitahují kousavý hmyz mnohem méně než jednobarevná zvířata. Z toho důvodu se výzkumný tým pokusil zjistit, jestli „zebří motiv“ podobně funguje i u lidí.  

Pro svůj výzkum autoři využili tři figuríny. První měla tmavou pleť, druhá světlou. Třetí byla tmavá s namalovanými bílými pruhy. Všechny tři figuríny pak výzkumníci potřeli tenkou vrstvou lepidla a uprostřed léta je umístili na louku.

Tmavá figurína byla pro ovády výrazně přitažlivější než pruhovaná

Po osmi týdnech vědci spočítali, kolik ovádů a jiných druhů kousavého hmyzu se na figuríny přilepilo. Výsledek přitom podle serveru Phys.org výzkumníky překvapil – figurína s tmavou pletí přitahovala ovády desetkrát víc než ta pruhovaná. Světlá figurína se umístila mezi nimi. 

 Autoři experimentu si výsledek vysvětlují tak, že bílé pruhy narušují polarizaci světla odráženého z lidských těl, a to je činí méně atraktivní pro ovády a další hmyz.  

„Typické bílo-pruhované vzory na hnědé pokožce mají výhodu, že odpuzují krev sající ovády. Tyto vzory jsou totiž pro tento parazitní hmyz neatraktivní,“ napsali vědci v Royal Society Open Science.

Jeden z autorů výzkumu – Gábor Horváth z maďarské Univerzity Loránda Eötvöse – pro agenturu AFP řekl, že účelem tradiční malby na tělo není odpuzovat hmyz. Daný účinek je podle Horvátha pouze jejím šťastným vedlejším produktem.

„Jsme nicméně přesvědčeni, že tito lidé jsou si velmi dobře vědomi odpudivé vlastnosti, kterou malby na jejich těle vůči ovádům mají,“ dodal Horváth.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 15 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 16 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 20 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 22 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...