Případů spalniček přibylo o 30 procent, varovala WHO. Vinu nesou i rodiče odmítající očkování

Počet oficiálně nahlášených případů spalniček v roce 2017 celosvětově vzrostl o více než 30 procent a letos bude nakažených ještě mnohem více. Uvedla to ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní jde o alarmující trend, zejména s ohledem na to, že nemocných přibývá i v Evropě a Latinské Americe, kde je běžně dostupné očkování.

WHO si ve svých dřívějších strategiích stanovila cíl spalničky do roku 2020 celosvětově úplně vymýtit, ten se ale nyní podle jejích zástupců jeví jako poměrně nereálný. V roce 2017 státy do ženevského sídla WHO oficiálně nahlásily 173 tisíc případů spalniček, o třetinu více než o rok předtím. Celkový počet nakažených spalničkami přitom WHO odhaduje na 6,7 milionu.

„Co je na tomto rostoucím trendu nejvíce znepokojivé… je fakt, že vidíme trvalý přenos spalniček i v zemích, kde předtím několik let žádné případy neměli,“ uvedl Martin Friede, který v rámci WHO vede sekci zaměřenou na očkování.

Rodiče pod vlivem dezinformací

Podle organizace za to zčásti může i to, že rodiče stále častěji odmítají očkování proti spalničkám kvůli „negativním dezinformacím a nedůvěře ve vakcíny“, uvedla Ann Lindstandová z WHO.

„Se spalničkami prohráváme i proto, že lidé zapomínají, jak děsivá je to nemoc,“ dodala a zdůraznila, že z pohledu této organizace je očkování proti spalničkám zcela bezpečné. Podle WHO loni na spalničky zemřelo 110 tisíc lidí, zejména dětí.

Nahrávám video

Spalničky jsou vysoce infekčním virovým onemocněním. V počátečním stádiu se u nemocného objevuje horečka, rýma, zánět spojivek a kašel, později i vyrážka. Nákaza je nejnebezpečnější u dětí do věku šesti let, jimž mohou spalničky způsobit komplikace ohrožující život.

Spalničky jsou problém i v Česku

Spalničky v Česku přibývají. Většina případů se objevuje v Praze, asi třetina případů pochází od cizinců. Vedle „dovozu“ má však na šíření viru vliv i snížení proočkovanosti v populaci. „Nejsme izolovaní, jedenadvacet těchto případů je z Ukrajiny. (…) Ukrajina uvádí, že má skoro 10 tisíc případů spalniček. Máme tady centrální letiště, když eviduje větší počet pasažérů, prezentujeme to jako výraz našeho ekonomického rozvoje. Tudíž pohyb lidí a šance, že sem nějaké případy dovezeme a zvýšíme pravděpodobnost nemocnosti, je velká,“ uvedla hlavní česká hygienička Eva Gottvaldová.

Fluktuace lidí z ciziny je podle ní jeden z aspektů, který se může podílet na faktu, že právě v české metropoli je výskyt onemocnění nejvyšší. Podle Gottvaldové se však v Praze nedá mluvit o epidemii. „V Praze bychom spíše hovořili o výskytu lokálních ohnisek než o epidemii, o které bychom mohli hovořit, kdyby tato ohniska byla propojená,“ upřesnila.

Pokles počtu očkovaných dětí

Vedle importu představuje další hlavní zdroj výskytu onemocnění klesající proočkovanost, která umožňuje spalničkám šířit se. Na přelomu tisíciletí přitom lékaři registrovali jen několik případů spalniček ročně.

Zhruba polovina nakažených lidí nebyla proti infekci vůbec očkována. Zatímco v roce 2012 byla proočkovanost dětí kolem 98 procent, v roce 2016 už se podle dat ministerstva zdravotnictví pohybovala kolem 89 procent.

Mění se tedy takzvaná kolektivní proočkovanost, což znamená, že vysoký výskyt očkovaných lidí v populaci zabraňuje rozšíření viru. „Pokud máme proočkovanost v populaci 98 procent, tak pouze dva lidé ze sta očkováni nejsou a to omezuje i spalničkový virus. Obecně se u spalniček mluví o tom, že kolektivní imunita musí být nastavena na obrovské proočkovanosti, tedy 98, nebo 99 procentech. Při každém nižším čísle už hrozí prolomení této imunity,“ vysvětlil epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Za poklesem proočkovanosti v populaci stojí podle něj především snížení důvěry v očkování, ať už v důsledku falešných studií, nebo nepravdivých informací o nebezpečnosti trojvakcíny, které se šíří na sociálních sítích.

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Podle Státního zdravotního ústavu jsou až šestkrát nakažlivější než chřipka. Očkování proti nim je v Česku povinné od konce šedesátých let. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která obsahuje také protilátky proti zarděnkám a příušnicím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 5 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 11 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 13 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.