Olympiáda v Tokiu bude výrazně ovlivněná počasím a klimatem, které v létě v této části Japonska panují. Kombinace vlhka a teploty může dokonce vést k přerušení závodů.
Počasí bude mít dramatický dopad na olympiádu. Mix horka a vlhka může podle meteorologa vést k rušení programu
V tomto ročním období panuje v Tokiu podle meteorologa Vladimíra Piskaly pravidelně velmi teplé a současně vlhké počasí. Ještě když japonská metropole na pořádání Her kandidovala, stalo se to zdrojem kritiky – kombinace těchto podmínek totiž komplikuje i běžné denní aktivity, natož extrémní fyzické výkony, které jsou součástí sportovních akcí.
Přehledně to ukazuje graf:
Průměrné teploty se v Tokiu v těchto dnech podle Piskaly pohybují kolem třiceti stupňů Celsia, což znamená, že maxima mohou klidně překročit i čtyřicítku – a to vše při vysoké vzdušné vlhkosti. „Teplota totiž není sama o sobě až takový problém,“ vysvětluje Piskala. „Měli jsme už olympiády i v teplejších městech – například v Aténách. Ale tady je zásadním faktorem vlhko, ta vysoká relativní vzdušná vlhkost.“
V tuto roční dobu je vlhkost vzduchu v Tokiu značně vysoká, přesahuje i 80 procent. „A to je přesně ta chvíle, kdy si člověk připadá, že vešel do prádelny – je tak velké vlhko a dusno, že se ani neosvěží,“ popisuje meteorolog. Je to podle něj dáno tím, že v letním období se Japonsko dostává pod vliv tropického proudění z jihu. To do města, které leží na pobřeží přináší vlhký vzduch z moře.
Stejný vliv je v zimě zodpovědný za to, že Japonsko je zemí, kde sněží vůbec nejvíc na světě – několikametrové závěje jsou dobře známým důkazem.
Sportovci v sauně
Sportovat v těchto podmínkách je značně náročné, organizátoři Her i samotní účastníci se na to museli připravit. Sportovci trénovali ve specifických podmínkách, které je měly připravit na japonské extrémy, organizátoři zase zajišťovali dostatek ledu, který může unavené olympioniky ochladit.
Zásadní je sledovat index WBGT – v našich podmínkách se nepoužívá, a proto pro něj zatím není ani přesný český termín. Dal by se přeložit jako „zjevná vlhká teplota“. Tento index v sobě kombinuje několik údajů: od teploty a vlhkosti vzduchu, až po rychlost větru a sílu slunečního záření. Tento index popisuje, jak se sportovci cítí – pokud se dostane na 31 stupňů, jde už o nebezpečný stav, kdy se v Japonsku všechny sporty omezují.
Hrozí totiž závažné riziko srdečních příhod. Teplota a vlhkost jsou totiž tak vysoké, že už se lidské tělo při sportovním výkonu nemůže ochlazovat přirozeným způsobem – tedy pocením. Infarkty a srdeční příhody nejsou podle Piskaly v této roční době v Japonsku ničím výjimečným, ani u sportovců.
I nižší kategorie indexu ale přinášejí různá pravidla – například více přestávek nebo vynucený delší odpočinek. Obecně platí, že brzo ráno a navečer jsou díky nižším teplotám podmínky příznivější, proto jsou fyzicky náročnější disciplíny naplánované právě na tyto části dne.
Co přinese začátek Her
V posledních sedmi dnech se přes poledne opravdu teploty dostávaly přes 31 stupňů indexu WBGT, zejména v době kolem poledne. Pokud by se to stalo během olympiády, znamenalo by to vynucené přerušení akcí.
Podle Piskaly je ale předpověď pro další dny výrazně optimističtější: „Vlhká teplota by se neměla dostávat přes 30 stupňů, což organizátorům hraje do karet.“
Příznivější teploty byly i v době, kdy měly Hry proběhnout původně, tedy vloni. Tehdy byly pro sportovce prakticky ideální, letos jsou výrazně horší. Tokio se se stejným problém potýkalo už před půlstoletím, když tam probíhaly Hry v létě roku 1964. Již tehdy se objevily námitky vůči klimatickým podmínkám v zemi a organizátoři na to museli reagovat – tím, že se Hry konaly později, až v říjnu, kdy už jsou denní teploty snesitelnější.
Klima proti olympiádě
Oteplování planety v souvislosti se změnou klimatu povede v budoucnu k ještě silnějším dopadům. Podle Piskaly existují studie, které sledovaly, jaká města budou při scénáři, kdy se nepodaří oteplování zastavit, vůbec schopná olympiádu v letních měsících pořádat.
Vědci zjistili, že na konci století budou pro sportovce už reálně využitelné asi jen čtyři desítky metropolí na severní polokouli – nejčastěji to budou města severněji od Prahy.