Opuštění Facebooku má fyziologické důsledky. Klesá stres, ale i spokojenost s životem

Nová studie ukázala spojení mezi tím, když se uživatel rozhodne opustit Facebook, a úrovní hormonu kortizolu, který je zodpovědný za stres.

Vědci popsali tento fenomén v odborném časopise Journal of Social Psychology. Zkoumali 138 běžných uživatelů Facebooku – 51 mužů a 87 žen ve věku od 18 do 40 let. Rozdělili je do dvou skupin. Členové té první v průběhu studie používali sociální síť tak, jak byli zvyklí. Druhá skupina Facebook na pět dní opustila.

Před studií i po ní odebrali vědci zkoumaným lidem vzorky slin, aby zjistili, jestli se nezměnila hladina kortizolu v jejich tělech. Kortizol slouží jako látka, která signalizuje přítomnost stresu. Vědci popsali, že když lidé opustí Facebook, hladina kortizolu se snižuje. Dlouhodobě vyšší úroveň kortizolu přitom má negativní dopad na lidské zdraví – z toho by se mohlo zdát, že opustit Facebook je pro lidské zdraví prospěšné.

  • Kortizol zvyšuje pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekčních chorobách, velké tělesné námaze, dlouhodobém hladovění). Jeho účinek na metabolismus by se dal jednoduše popsat jako katabolický, antianabolický a diabetogenní. V játrech má však efekt anabolický. Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin.

Jenže problém je složitější. Tento výzkum byl jen krátkodobý; během pěti dnů, které vědci analyzovali, lidé opravdu měli nižší úroveň kortizolu. Jenže když vědci porovnávali další studie věnující se opuštění Facebooku, našli několik nesrovnalostí.

U těch, kdo opustili Facebook, se totiž dlouhodoběji projevuje menší spokojenost. Některá data dokonce naznačují, že větší radost ze života přináší opětovný návrat k Facebooku. „Ti, kdo byli ve skupině, která s Facebookem v průběhu experimentu skončila, měli průměrně nižší úroveň kortizolu, ale také menší uspokojení ze života,“ upozornili vědci.

„Naše výsledky ukazují, že typický uživatel Facebooku může příležitostně cítit, že přemíra informací z této sítě je pro něj náročná – a prázdniny od Facebooku od tohoto stresu mohou ulevit, přinejmenším krátkodobě,“ píšou vědci.

Autoři práce zdůrazňují, že Facebook je dnes pro miliony uživatelů základním sociálním nástrojem a lidem přináší spoustu výhod. Odříznout je od nich má na kvalitu života negativní dopad.

Komplexní výzkumy

Tato studie byla poměrně drobná, pouhých 138 uživatelů je málo k tomu, aby vznikl objektivní obraz celého jevu; k tomu by bylo potřeba nejméně desetkrát větší množství zkoumaných osob.

Navíc se rozchází v závěrech s některými staršími studiemi, které se věnovaly spokojenosti uživatelů Facebooku. V práci z roku 2013 například vědci popsali, že čím déle člověk Facebook používá, tím méně je spokojený se svým životem. Další práce ze začátku roku 2016 prokázala, že už po dvou týdnech bez Facebooku je člověk spokojenější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...