Mozky amerických ryb jsou plné lidských antidepresiv

Okouni, candáti a další ryby žijící v amerických Velkých jezerech si v sobě hromadí obrovské množství antidepresiv používaných k léčbě lidí.

Když američtí vědci zkoumali deset druhů ryb žijících v Niagaře, u všech našli v mozkové tkáni zbytky metabolizovaných léčiv. Jejich koncentrace byly značně vysoké.

Řeka Niagara je velmi důležitou spojnicí dvou z Velkých jezer – jezera Eerie a Ontario. Objev antidepresiva u zvířat, která tu žijí, vzbuzuje mezi vědci obavy, jak moc je celá oblast narušená. „Aktivní přísady antidepresiv se do řek dostávají z čistíren vody; pak se dostávají do zvířat a akumulují se do jejich mozků,“ popsala příčiny problému Diana Agaová, která výzkum vedla. „Je to rozhodně důvod, abychom byli velmi znepokojení.“

Chemikálie pochopitelně mají na zvířata nějaký dopad. Tyto látky mohou podle Agaové ovlivnit chování ryb. „My jsme se na tyto behaviorální změny nesoustředili, ale jiné skupiny vědců již popsaly, že antidepresiva mají vliv na instinkty ryb i na to, jak se krmí.“ Tyto změny byly pozorovány v laboratořích, ale pokud se podobně projevují také u ryb v přírodě, může to pro ně mít zásadní následky – typickým projevem je totiž například lhostejnost ryb vůči jejich predátorům. „Jestliže je takto postiženo více ryb, může to narušit křehkou rovnováhu v ekosystému,“ uvedl spoluautor práce Randolph Singh.

Člověk ohrožen není, ekosystém ano

„Množství antidepresiv v rybách nepředstavuje pro člověka riziko, zejména ne ve Spojených státech, kde se orgány, jako je mozek, příliš nekonzumují,“ doplnil Singh. „O to větší je ale riziko pro biodiverzitu – teprve nyní začínáme chápat, jaké důsledky by to mohlo mít.“ Výsledky této práce vyšly v odborném časopise Environmental Science and Technology na konci srpna.

Příčinou tohoto stavu je zřejmě především obliba antidepresiv, která ve Spojených státech stále roste. Mezi roky 1999 a 2014 vzrostlo množství těchto léků, které Američané zkonzumovali o 65 procent více. Zařízení na čištění a úpravu vody na to nestačí reagovat – nemají prostředky na to, aby se v nich voda dokonale vyčistila.

Ryba na antidepresivech

Nejhůře dopadly ve studii slunečnice červenooké, u nichž byly v mozcích objeveny obrovské koncentrace norsertralinu – účinné složky antidepresiva Zoloftu. Kromě něj měly v mozcích také stopy po antidepresivech Celexa, Prozac a Sarafem. Více než polovina ryb měla koncentraci norsertralinu 100 nanogramů na gram mozkové hmoty, u některých slunečnic se však dostaly koncentrace až na 400 nanogramů na jeden gram mozkové hmoty.

V rybí mozkové tkáni se antidepresiva hromadí, jejich koncentrace v ní mohou být až stonásobně vyšší než v říční vodě. Do vody se antidepresiva dostávají z lidské moči, čistírny je odtamtud nedostanou, nejsou na to konstruované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.