Mozky amerických ryb jsou plné lidských antidepresiv

Okouni, candáti a další ryby žijící v amerických Velkých jezerech si v sobě hromadí obrovské množství antidepresiv používaných k léčbě lidí.

Když američtí vědci zkoumali deset druhů ryb žijících v Niagaře, u všech našli v mozkové tkáni zbytky metabolizovaných léčiv. Jejich koncentrace byly značně vysoké.

Řeka Niagara je velmi důležitou spojnicí dvou z Velkých jezer – jezera Eerie a Ontario. Objev antidepresiva u zvířat, která tu žijí, vzbuzuje mezi vědci obavy, jak moc je celá oblast narušená. „Aktivní přísady antidepresiv se do řek dostávají z čistíren vody; pak se dostávají do zvířat a akumulují se do jejich mozků,“ popsala příčiny problému Diana Agaová, která výzkum vedla. „Je to rozhodně důvod, abychom byli velmi znepokojení.“

Chemikálie pochopitelně mají na zvířata nějaký dopad. Tyto látky mohou podle Agaové ovlivnit chování ryb. „My jsme se na tyto behaviorální změny nesoustředili, ale jiné skupiny vědců již popsaly, že antidepresiva mají vliv na instinkty ryb i na to, jak se krmí.“ Tyto změny byly pozorovány v laboratořích, ale pokud se podobně projevují také u ryb v přírodě, může to pro ně mít zásadní následky – typickým projevem je totiž například lhostejnost ryb vůči jejich predátorům. „Jestliže je takto postiženo více ryb, může to narušit křehkou rovnováhu v ekosystému,“ uvedl spoluautor práce Randolph Singh.

Člověk ohrožen není, ekosystém ano

„Množství antidepresiv v rybách nepředstavuje pro člověka riziko, zejména ne ve Spojených státech, kde se orgány, jako je mozek, příliš nekonzumují,“ doplnil Singh. „O to větší je ale riziko pro biodiverzitu – teprve nyní začínáme chápat, jaké důsledky by to mohlo mít.“ Výsledky této práce vyšly v odborném časopise Environmental Science and Technology na konci srpna.

Příčinou tohoto stavu je zřejmě především obliba antidepresiv, která ve Spojených státech stále roste. Mezi roky 1999 a 2014 vzrostlo množství těchto léků, které Američané zkonzumovali o 65 procent více. Zařízení na čištění a úpravu vody na to nestačí reagovat – nemají prostředky na to, aby se v nich voda dokonale vyčistila.

Ryba na antidepresivech

Nejhůře dopadly ve studii slunečnice červenooké, u nichž byly v mozcích objeveny obrovské koncentrace norsertralinu – účinné složky antidepresiva Zoloftu. Kromě něj měly v mozcích také stopy po antidepresivech Celexa, Prozac a Sarafem. Více než polovina ryb měla koncentraci norsertralinu 100 nanogramů na gram mozkové hmoty, u některých slunečnic se však dostaly koncentrace až na 400 nanogramů na jeden gram mozkové hmoty.

V rybí mozkové tkáni se antidepresiva hromadí, jejich koncentrace v ní mohou být až stonásobně vyšší než v říční vodě. Do vody se antidepresiva dostávají z lidské moči, čistírny je odtamtud nedostanou, nejsou na to konstruované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 14 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 17 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.