Mangrovové pralesy fungují jako přirozená bariéra, která pomáhá zeslabovat každoroční povodně na mnoha místech světa. Pokud by tato společenstva keřů a stromů zmizela, bylo by silnými záplavami postiženo dalších více než 15 milionů osob. Popsali to vědci v odborném časopise Scientific Reports.
„Mangrove poskytují neuvěřitelně efektivní a zcela přirozenou obranu, čímž snižují riziko i poškození povodněmi,“ uvedl hlavní autor práce Pelayo Menéndez. Klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost záplav jednak zvedáním hladiny oceánů a současně častějšími a silnějšími hurikány. Teplejší voda totiž dává hurikánům více energie.
Podle autorů studie je právě proto snaha o udržování a obnovu mangrove klíčovou a současně velmi levnou cestou, jak důsledky klimatických změn zmírňovat a jak udělat jinak ohrožené oblasti obyvatelnými.
Vědci popsali tento efekt na více než 700 tisících kilometrech pobřeží. Spojili pro tento výzkum jak ekonomické, tak i fyzikální modely. Díky tomu dokázali získat velmi přesný odhad toho, kdy, kde a jak mangrove pomáhají.
„Když teď můžeme ohodnotit výhody těchto protipovodňových opatření, otevírá nám to celou řadu příležitostí, abychom lépe financovali ochranu i obnovu těchto míst – ušetříme tím na pojistkách, obnově infrastruktury po katastrofách, klimatické adaptaci i rozvoji pobřežních komunit,“ doplnil spoluautor práce Michael Beck.
Vědci spočítali, že mangrove sníží ročně škody o 65 miliard dolarů. Přestože země existence těchto společenstev keřů a stromů nic nestojí, řada přímořských států vynakládá na ochranu svého pobřeží stovky milionů dolarů – a to na technická zařízení, jako jsou například hráze. Ty jsou přitom méně účinné, musí se udržovat a jejich výstavba trvá výrazně déle než obnova mangrove.
Co jsou mangrove?
Mangrovové pralesy se v současnosti vyskytují ve více než stovce zemí světa. Jedná se vlastně o společenstva stromů a keřů, která se vyskytují v takzvaných brakických vodách – tedy tam, kde se spojuje voda mořská s vodou říční. Nejčastěji se objevují v deltách řek, které ústí do moří.
V posledních desetiletích ale mnoho mangrovových lesů zmizelo; zejména kvůli nadměrné těžbě a také bouřlivému rozvoji pobřeží. Ta se týká především stavby přístavů a letišť. Typickým příkladem místa, kde mangrove mizely rekordním tempem, je Florida – tam se ničí už přes sto let.
Ničení mangrove je sice rychlé, ale podle expertů není nevratné; díky tomu, že vznikají z rychlerostoucích dřevin a ve vodě mají (i díky lidské činnosti) dost živin, dají se nečekaně rychle obnovovat. Mangrove jsou sice typické pro tropické a subtropické šířky, ale rychlé oteplování zřejmě umožní, že se budou rozšiřovat i do oblastí, kde ještě před pár desítkami let existovat nemohly – a mohly by tedy pomáhat i tam, kde dříve nerostly.
Některé země to dokázaly – v projektech ve Vietnamu nebo na Filipínách bylo takto obnoveno už přes 100 tisíc hektarů mangrove.
