Koronavirus by se mohl šířit ze zvířecích rezervoárů, varují vědci. Vyzývají k výzkumu

Britské vědkyně z londýnské univerzity UCL vybízejí odbornou veřejnost k tomu, aby prozkoumala, zda mohou domácí mazlíčci včetně koček a psů zpětně přenést koronavirus na člověka. Ve svém článku uveřejněném v časopise The Lancet Microbe se odbornice odvolávají na nedávný případ, kdy se objevilo podezření, že se lidé na nizozemských kožešinových farmách nakazili od infikovaných norků, napsal britský deník The Independent.

Podle autorek článku Joanne Santiniové a Sarah Edwardsové by se měla prozkoumat možnost, zda lze koronavirus přenést z člověka na zvíře a ze zvířete zpět na člověka. Rychlost, s jakou se koronavirová nákaza rozšířila mezi norky na nizozemských farmách, je přirovnávána k ohni, uvedl The Independent. Covid-19 zasáhl nakonec 12 z asi 130 místních farem, což vedlo k utracení desetitisíců zvířat. Navíc se ukázalo, že se virem infikovaly i toulavé kočky, které se na farmách vyskytovaly.

Vědecké experimenty podle britských odbornic ukázaly, že virem SARS-CoV-2 se mohou nakazit různí savci včetně koček, psů, opic, fretek a křečků. Vědkyně vybízejí k tomu, aby se možnost přenosu viru probádala také u králíků, ovcí, koz, koní a skotu, protože z počítačově simulovaných studií vyplývá, že tato zvířata by k viru také mohla být náchylná.

„Jakmile se SARS-CoV-2 začne ve větší míře vyskytovat i mezi jinými druhy, než je člověk, bude velmi obtížné jeho šíření sledovat. Genom, který se přenáší mezi lidmi, je v zásadě identický a současné epidemiologické metody jsou zaměřené na to, abychom mohli monitorovat přenos mezi lidmi,“ varuje článek.

Zvířecí rezervoáry jsou hrozbou

Autorky dále vyzývají k tomu, aby se odborníci zaměřili na možnost, že se objeví nové rezervoáry viru, tedy společenství zvířat, která virus přenáší, aniž by se jím sama nakazila.

Tímto rezervoárem by se podle autorek mohli stát i psi a kočky nebo zvířata chovaná na farmách, jako jsou prasata nebo norci, protože žijí v četných skupinách na malém prostoru, takže se mezi nimi může nákaza snadno šířit. 

„Měli bychom vytvořit účinné strategie pro dohled nad šířením viru, abychom nebyli zaskočeni, až mezi zvířaty dojde k rozsáhlému šíření, což by mohlo ohrozit nejen jejich zdraví, ale také zdraví člověka,“ sdělila Santiniová agentuře PA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 23 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...