Kočky mají sedm povahových rysů, ukázal finský výzkum. Liší se jednotlivci i plemena

Řada psychologických charakteristik lidské povahy pracuje s takzvanými osobnostními typy. Například oblíbený osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator jich rozlišuje 16. Teď vědci vypracovali podobný systém i pro kočky.

Studie zveřejněná v časopise Animals popsala, že za osobnost a chování domácích koček je zodpovědných sedm rysů. Autoři tvrdí, že tyto vlastnosti se navíc u jednotlivých plemen liší. Vědci současně ukazují, k čemu je takový výzkum dobrý – poznatky z něj by se podle nich mohly dát využít ke zlepšení životních podmínek těchto domácích mazlíčků.

Co se týká vědy, jsou kočky často ve stínu psů, kteří se zkoumají mnohem častěji a snadněji díky silné domestikaci. „V porovnání se psy se o chování a osobnosti koček ví méně, ale současně existuje od jejich majitelů poptávka po lepším pochopení možných problémů a dalších rizikových faktorů. Potřebujeme více poznatků a nástrojů, abychom mohli předvídat i řešit jejich problematické chování, a zlepšit tak jejich život,“ uvedla autorka studie Salla Mikkolaová.

Devět životů a sedm osobnostních rysů

Vědci se pokusili kočičí povahu popsat pomocí obsáhlého dotazníku se 138 otázkami. V něm se ptali majitelů těchto šlem na původ, zdraví a chování jejich chlupatého společníka. Majitelé měli mimo jiné uvést pohlaví, plemeno, barvu srsti, datum narození a hlavní činnost svých koček – celkem se podařilo získat odpovědi od vlastníků 4316 koček.

Dotazníková šetření nejsou úplně reprezentativní, ale pro první vhled do problému většinou stačí. V tomto případě se z reakcí majitelů podařilo určit následujících sedm znaků – pět osobnostních a dva behaviorální:

  • Aktivita/hravost
  • Bojácnost
  • Agresivita vůči lidem
  • Společenskost vůči lidem
  • Společenskost vůči kočkám
  • Problémy se záchodovou mísou (nepoužívá ji nebo ji používá špatně)
  • Nadměrná péče o srst

Studie také zjistila, že stejně jako jednotlivci mají odlišné rysy osobnosti a chování i různá plemena koček. Podle spoluautora studie profesora Hannese Lohiho z 26 zkoumaných plemen „byla nejbojácnějším plemenem ruská modrá, zatímco habešská kočka byla nejvíc odvážná“.

Malí predátoři s velkou osobností

Nejaktivnějším plemenem byla bengálská kočka, zatímco perská a exotická krátkosrstá byly nejpasivnější. „Plemena, která vykazovala největší nadměrnou péči, byla siamská a balinéská, zatímco turecká kočka van dosáhla výrazně vyššího skóre v agresivitě vůči lidem a nižšího v sociabilitě vůči kočkám,“ uvedli vědci.

Na rozdíl od předchozích studií tým hodnotil spolehlivost svého dotazníku tím, že nechal majitele po několika měsících dotazník znovu vyplnit. Podle Lohiho se proto jedná o „dosud nejrozsáhlejší a nejvýznamnější průzkum, který poskytuje vynikající možnosti pro další výzkum“.

Tento budoucí výzkum bude podle Mikkolaové už využívat komplexnější modely ke zkoumání faktorů, které ovlivňují vlastnosti a problematické chování. „V těchto modelech budeme kromě plemene kočky brát v úvahu její věk, pohlaví, zdravotní stav a širokou škálu faktorů prostředí,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...