Kočky mají sedm povahových rysů, ukázal finský výzkum. Liší se jednotlivci i plemena

Řada psychologických charakteristik lidské povahy pracuje s takzvanými osobnostními typy. Například oblíbený osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator jich rozlišuje 16. Teď vědci vypracovali podobný systém i pro kočky.

Studie zveřejněná v časopise Animals popsala, že za osobnost a chování domácích koček je zodpovědných sedm rysů. Autoři tvrdí, že tyto vlastnosti se navíc u jednotlivých plemen liší. Vědci současně ukazují, k čemu je takový výzkum dobrý – poznatky z něj by se podle nich mohly dát využít ke zlepšení životních podmínek těchto domácích mazlíčků.

Co se týká vědy, jsou kočky často ve stínu psů, kteří se zkoumají mnohem častěji a snadněji díky silné domestikaci. „V porovnání se psy se o chování a osobnosti koček ví méně, ale současně existuje od jejich majitelů poptávka po lepším pochopení možných problémů a dalších rizikových faktorů. Potřebujeme více poznatků a nástrojů, abychom mohli předvídat i řešit jejich problematické chování, a zlepšit tak jejich život,“ uvedla autorka studie Salla Mikkolaová.

Devět životů a sedm osobnostních rysů

Vědci se pokusili kočičí povahu popsat pomocí obsáhlého dotazníku se 138 otázkami. V něm se ptali majitelů těchto šlem na původ, zdraví a chování jejich chlupatého společníka. Majitelé měli mimo jiné uvést pohlaví, plemeno, barvu srsti, datum narození a hlavní činnost svých koček – celkem se podařilo získat odpovědi od vlastníků 4316 koček.

Dotazníková šetření nejsou úplně reprezentativní, ale pro první vhled do problému většinou stačí. V tomto případě se z reakcí majitelů podařilo určit následujících sedm znaků – pět osobnostních a dva behaviorální:

  • Aktivita/hravost
  • Bojácnost
  • Agresivita vůči lidem
  • Společenskost vůči lidem
  • Společenskost vůči kočkám
  • Problémy se záchodovou mísou (nepoužívá ji nebo ji používá špatně)
  • Nadměrná péče o srst

Studie také zjistila, že stejně jako jednotlivci mají odlišné rysy osobnosti a chování i různá plemena koček. Podle spoluautora studie profesora Hannese Lohiho z 26 zkoumaných plemen „byla nejbojácnějším plemenem ruská modrá, zatímco habešská kočka byla nejvíc odvážná“.

Malí predátoři s velkou osobností

Nejaktivnějším plemenem byla bengálská kočka, zatímco perská a exotická krátkosrstá byly nejpasivnější. „Plemena, která vykazovala největší nadměrnou péči, byla siamská a balinéská, zatímco turecká kočka van dosáhla výrazně vyššího skóre v agresivitě vůči lidem a nižšího v sociabilitě vůči kočkám,“ uvedli vědci.

Na rozdíl od předchozích studií tým hodnotil spolehlivost svého dotazníku tím, že nechal majitele po několika měsících dotazník znovu vyplnit. Podle Lohiho se proto jedná o „dosud nejrozsáhlejší a nejvýznamnější průzkum, který poskytuje vynikající možnosti pro další výzkum“.

Tento budoucí výzkum bude podle Mikkolaové už využívat komplexnější modely ke zkoumání faktorů, které ovlivňují vlastnosti a problematické chování. „V těchto modelech budeme kromě plemene kočky brát v úvahu její věk, pohlaví, zdravotní stav a širokou škálu faktorů prostředí,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 23 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...