Kočky mají sedm povahových rysů, ukázal finský výzkum. Liší se jednotlivci i plemena

Řada psychologických charakteristik lidské povahy pracuje s takzvanými osobnostními typy. Například oblíbený osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator jich rozlišuje 16. Teď vědci vypracovali podobný systém i pro kočky.

Studie zveřejněná v časopise Animals popsala, že za osobnost a chování domácích koček je zodpovědných sedm rysů. Autoři tvrdí, že tyto vlastnosti se navíc u jednotlivých plemen liší. Vědci současně ukazují, k čemu je takový výzkum dobrý – poznatky z něj by se podle nich mohly dát využít ke zlepšení životních podmínek těchto domácích mazlíčků.

Co se týká vědy, jsou kočky často ve stínu psů, kteří se zkoumají mnohem častěji a snadněji díky silné domestikaci. „V porovnání se psy se o chování a osobnosti koček ví méně, ale současně existuje od jejich majitelů poptávka po lepším pochopení možných problémů a dalších rizikových faktorů. Potřebujeme více poznatků a nástrojů, abychom mohli předvídat i řešit jejich problematické chování, a zlepšit tak jejich život,“ uvedla autorka studie Salla Mikkolaová.

Devět životů a sedm osobnostních rysů

Vědci se pokusili kočičí povahu popsat pomocí obsáhlého dotazníku se 138 otázkami. V něm se ptali majitelů těchto šlem na původ, zdraví a chování jejich chlupatého společníka. Majitelé měli mimo jiné uvést pohlaví, plemeno, barvu srsti, datum narození a hlavní činnost svých koček – celkem se podařilo získat odpovědi od vlastníků 4316 koček.

Dotazníková šetření nejsou úplně reprezentativní, ale pro první vhled do problému většinou stačí. V tomto případě se z reakcí majitelů podařilo určit následujících sedm znaků – pět osobnostních a dva behaviorální:

  • Aktivita/hravost
  • Bojácnost
  • Agresivita vůči lidem
  • Společenskost vůči lidem
  • Společenskost vůči kočkám
  • Problémy se záchodovou mísou (nepoužívá ji nebo ji používá špatně)
  • Nadměrná péče o srst

Studie také zjistila, že stejně jako jednotlivci mají odlišné rysy osobnosti a chování i různá plemena koček. Podle spoluautora studie profesora Hannese Lohiho z 26 zkoumaných plemen „byla nejbojácnějším plemenem ruská modrá, zatímco habešská kočka byla nejvíc odvážná“.

Malí predátoři s velkou osobností

Nejaktivnějším plemenem byla bengálská kočka, zatímco perská a exotická krátkosrstá byly nejpasivnější. „Plemena, která vykazovala největší nadměrnou péči, byla siamská a balinéská, zatímco turecká kočka van dosáhla výrazně vyššího skóre v agresivitě vůči lidem a nižšího v sociabilitě vůči kočkám,“ uvedli vědci.

Na rozdíl od předchozích studií tým hodnotil spolehlivost svého dotazníku tím, že nechal majitele po několika měsících dotazník znovu vyplnit. Podle Lohiho se proto jedná o „dosud nejrozsáhlejší a nejvýznamnější průzkum, který poskytuje vynikající možnosti pro další výzkum“.

Tento budoucí výzkum bude podle Mikkolaové už využívat komplexnější modely ke zkoumání faktorů, které ovlivňují vlastnosti a problematické chování. „V těchto modelech budeme kromě plemene kočky brát v úvahu její věk, pohlaví, zdravotní stav a širokou škálu faktorů prostředí,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 5 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...