Vysoké teploty nad 35 °C i přes letošní velkou sklizeň ovocným stromům podle docenta Josefa Suse z České zemědělské univerzity v Praze škodí. Nahrávají také novým škůdcům, kteří se dříve v Česku nevyskytovali, například tmavce švestkové, vrtuli rakytníkové nebo octomilce japonské. Díky vyššímu teplotnímu průměru se však daří také asijským druhům ovocných stromů, například hrušni písečné. Pěstování středomořských stromů, jako jsou olivovníky, je však podle Suse zatím na českém území předčasné.
„Letos je obecně, až na výjimky, úroda mimořádně vysoká u většiny ovocných stromů. Sklizeň je urychlena tak o tři týdny,“ uvedl Sus. Podle něj však nynější teploty, které mají přes týden vystoupat k 37 °C, stromům škodí. „Fotosyntéza se zpomaluje, listy se snaží proti výparu chránit,“ přibližuje. Lidé tak mohou vidět povadlé listy u ovocných dřevin, které však zatím přežívají docela dobře. „Uvidíme, jak to bude vypadat nadále bez dešťů,“ dodal.
Letošní úroda ovoce by podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185 184 tun. Je tomu tak hlavně díky absenci jarních mrazů, které sklizně výrazně srazily v letech 2016 a 2017. Úroda by letos měla jít nahoru u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U meruněk, broskví, hrušek a malin se oproti loňsku očekává dvojnásobná až trojnásobná. V porovnání s pětiletým průměrem by sklizeň měla být vyšší o 22 procent.
Exotičtí škůdci jsou tu jako doma
Dlouhodobě oteplující se klima pomáhá podle Suse škůdcům, kteří nebyli v Česku obvyklí. Například tmavka švestková byla donedávna lokálně jen na Slovensku, potom se vyskytla po dovozu švestek z Balkánu i na Slovácku. Letos ji však odborníci zaznamenali už i v Praze. „Larva vykusuje jádro té pecky, a když ho vykouše prakticky celé, tak se zakuklí, vyvine se v komárka a na jaře se prokouše. Vylétne a klade vajíčka na ty plůdky,“ popisuje odborník. Většinou se šíří na spadlých plodech, pokud by se objevila i v česaných, mohla by podle něj znamenat velký problém.
Původně pochází z jihu evropské části Ruska, v minulém století se rozšířila i do Moldavska, Rumunska a Turecka. Dostala se ale i na Sibiř a do Řecka. Nejzávažnější situace je v současné době v Bílých Karpatech, kde byl zaznamenán silný výskyt tmavky vedoucí až k 90% opadu plodů. Tmavka zatím není zařazena mezi regulované škodlivé organismy ani v EU, ani v jiných zemích.
Dalším problematickým tvorem, který se po naší vlasti šíří, je octomilka japonská napadající měkké plody jako jahody, rybíz nebo angrešt. Útočí na ně v době, kdy už plody dozrávají a je pro ně velmi obtížné zajistit nějakou formu ochrany.
Původně se vyskytovala v Japonsku, konkrétně na ostrově Honšú. Na konci 20. století se začala rychle šířit do světa, zřejmě na lodích, které převážely potraviny do světa. Nejprve byla zasažena Havaj, pak kontinentální Spojené státy a na začátku jednadvacátého století i Evropa. V České republice se objevila teprve kolem roku 2011.
Zde jí přejí ideální podmínky spojené se změnou klimatu. „Klimatické modely potvrzují, že většina území EU má vhodné podmínky pro usídlení tohoto škůdce, přičemž v severní části Evropy může octomilka mít tři generace ročně, zatímco v nejjižnější části až 12 generací za rok. Pro území České republiky se dá odhadnout tři až pět generací ročně,“ uvádí Tomáš Růžička ze Státní rostlinolékařské správy.
Podobným problémem je takzvaná rakytníková moucha neboli vrtule rakytníková. Je obdobou nechvalně známé vrtule třešňové, ale decimuje rakytník. Do střední Evropy se dostala z Ruska, u nás byl výskyt zjištěn v Libereckém kraji a také v okrese Kolín. Rakytník se u nás pěstuje na více než 172 hektarech a je tímto škůdcem velmi zranitelný.
