Keporkaci znají „nakažlivé“ hity a svedou si je předat. Poslechněte si ty nejkrásnější

Písně keporkaků jsou vyhlášené pro svou krásu, složitost i hlasitost; oceánem se nesou na desítky kilometrů. Tým mořských biologů z Austrálie nyní ve studii pro časopis Proceedings of the Royal Society B přišel se zjištěním, že jsou i originální a proměnlivé – a že si je mezi sebou populace plejtváků předávají.

Všichni samci keporkaků zpívají tutéž píseň – najdou se samozřejmě drobné výjimky, ale v podstatě jsou písně opravdu téměř totožné. V nové studii ovšem vědci ze dvou australských univerzit popsali, že když studovali písně keporkaků delší dobu, všimli si něčeho podivného.

Mezi keporkaky se každých několik let objeví nový tón, jímž začne nová melodie. Ve skupině keporkaků se rychle rozšíří a celá skupina (tedy všichni samci ve stádu) začne tuto píseň velmi rychle používat. Současně opustí starou píseň, kterou používali doposud.

Sdílet hit

Vědci zkoumali fenomén velrybího zpěvu třináct let, přičemž sledovali (a nahrávali) skupiny těchto velkých kytovců u východního pobřeží Austrálie a v jižní části Tichého oceánu. Díky tomu mohli sledovat také to, jak se nové písně šíří do dalších skupin keporkaků.

Protože se skupiny keporkaků v pátrání po potravě vydávají na stejná místa, setkávají se velmi často – a když se keporkaci zpívající novou píseň setkají s jinou skupinou, která si ještě notuje píseň starou, dokážou jí nové tóny předat. Nová melodie se tak může rychle šířit mezi různými populacemi těchto velryb, až během několika měsíců všichni keporkaci zpívají nově naučenou píseň.

Vědci dosud nebyli schopni vysvětlit, proč se písně mění a co keporkaky vede k tomu, že staré hity opustí. Zatím mají jen podezření, že staré písně se postupně vyvíjejí a tím se stávají stále složitějšími. Když přesáhnou jistou míru složitosti, stanou se příliš komplexními, těžko zapamatovatelnými a možná i nudnými.

Píseň lásky v hloubi moří

„Každá píseň se skládá z mnoha různých zvuků. Jsou v ní obsažena nízkofrekvenční sténání, vzdechy, ale také mručení i vysoký křik a vzlykání,“ popsala zpěv keporkaků bioložka Ellen Garlandová. Dohromady pak tyto zvuky tvoří hudební frázi a plejtváci tyto fráze opakují přibližně dvacet nebo třicet minut. Zpívat takhle vydrží až 24 hodin.

„Samci keporkaků nejvíce zpívají během období páření, kdy se jejich hlasy nesou na obrovské vzdálenosti – až tisíce kilometrů. Hlavní funkcí je tedy zjevně přilákat samice. Zpěvy jsou u tohoto druhu velice komplexní a skutečně v nich lze nalézt jisté paralely s lidskou řečí. Keporkaci opakují jednodušší motivy, jež by mohly odpovídat slovům, i celé složeniny těchto motivů (věty),“ uvádí Tereza Petrusková z katedry ekologie PřF UK.

Podle vědců je společenský zpěv kytovců extrémním případem zvířecí kultury, tedy něčeho, co není vrozené, ale naučené a mění se v čase i prostoru. Studium tohoto fenoménu u zvířat může pomoci pochopit, jak vznikla kultura u lidstva, i to, jaké měla v minulosti i nyní funkce. Podobný způsob kulturního přenosu, jaký vědci nyní pozorovali u keporkaků, totiž známe jinak pouze od lidí.

Písně keporkaků i celý článek si nyní můžete poslechnout jako takzvaný podcast – tedy čistě ve zvukové formě:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 9 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...