Každý osmý druh ptáka může vyhynout. V ohrožení jsou papuchalci i hrdličky, varuje globální studie

Mnoho dříve rozšířených druhů ptáků, jako jsou papuchalkové, sovice sněžní nebo hrdličky, míří k zániku. Upozorňuje na to globální studie ptačích populací.

Zpráva o stavu ptačího světa je souhrn všech dat o ptačích populacích – vznikala pět let a podrobně odráží to, jak jsou na tom ptáci na naší planetě. Na 41 stránkách ukazuje krizi ptačí biodiverzity, která souvisí především s rozvojem intenzivního zemědělství.

Je to vidět na číslech: 74 procent z 1469 globálně ohrožených ptačích druhů je postiženo právě zemědělskou činností. Až na dalších místech se umístily kácení lesů, invazivní druhy a lov.

„Pokaždé když na této pravidelné zprávě pracujeme, vidíme, že je zase vyhynutím ohroženo o něco víc zvířat – situace se zhoršuje a negativní trendy jsou stále silnější,“ uvedl Tris Allison, který pracuje jako vedoucí vědec pro autora zprávy – neziskovou organizaci BirdLife International. „Dříve byli ohroženi jen ptáci na vrcholcích hor nebo na odlehlých ostrovech – například holub růžový z ostrova Mauritius. Ale nyní vidíme, že jsou ohrožené i dříve široce rozšířené a známé druhy, třeba evropské hrdličky, papuchalkové nebo racci rodu Rissa.“

Podle této zprávy klesá populace nejméně 40 procent všech ptačích druhů na planetě. Vědci viní za tento úbytek v podstatě jen člověka a jeho aktivitu. Experti současně popsali i nejčastější příčiny, které stojí za úbytkem a vymíráním ptactva:

  • 74 procent: zemědělství
  • 50 procent: kácení lesů a pralesů
  • 39 procent: invazivní druhy
  • 35 procent: lev a pasti
  • 33 procent: změny klimatu
  • 28 procent: stavebnictví

Lovení ptáků je problém…

Tradiční lov ptáků, který stále ještě v řadě zemí světa funguje, připraví ročně o život asi 12–38 milionů ptáků, a to jen v oblasti Středozemního moře. Jedním z ohrožených ptáků, který se už zřejmě brzy bude objevovat jen v muzeích a učebnicích, je dříve hojně rozšířený strnad obojkový – výjimečně zalétá i do Česka.

Od roku 1980 se jeho populace zmenšila o 90 procent – přestože je jeho lov zakázaný, v Číně je nesmírně oblíbenou pochoutkou, takže je často lovený.

… rybolov a klimazměna jsou ale horší

Mořské druhy ptáků jsou zase postižené přehnaným rybolovem; to má negativní dopad zejména na velmi oblíbené papuchalky a na racka tříprstého – oba tyto druhy už se dostaly na červený seznam IUCN jako zranitelné.

Podobně hrozivým problémem jsou změny klimatu, které připravují ptáky o místa k hnízdění, potravu i přirozené životní prostředí. Nejvíce negativně se to projevuje na úbytku sovic sněžních (známých především díky sově Hedvice ze série knih o Harrym Potterovi), které kvůli úbytku sněhu v Arktidě nejsou schopné lovit.

Celou zprávu najdete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 54 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...