Několik vědeckých skupin se věnovalo tomu, jak účinné jsou podomácku vyrobené masky proti šíření nového koronaviru. Výsledky studií ukazují, že tyto ochranné prostředky nejsou dokonalé, ale šíření viru výrazně zpomalují – zejména pokud je jejich používání spojené s dalšími opatřeními.
I roušky šité doma chrání před koronavirem, shodují se vědci. Důležitý je ale materiál a počet vrstev
Účinnost roušek (zdroj: Thorax)
Virové kapičky se vytvářejí během kašle, kýchání nebo mluvení. Ochrana obličeje snižuje pravděpodobnost rozšíření koronaviru od těch, kteří se již nakazili.
Celosvětový nedostatek ochranných prostředků proto během pandemie nového typu koronaviru přiměl některé zdravotní úřady, například i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), aby lidem doporučily používání podomácku vyrobených roušek jako alternativy k ochranným chirurgickým rouškám.
I doma ušité látkové roušky totiž fungují. Aby pomohly zabránit šíření kapiček z nosu a úst, mít by měly minimálně dvě vrstvy, lepší jsou ale tři. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Thorax, ze které citovala americká CNN.
Informace k maskám
Čím více vrstev, tím větší ochrana
Doporučuje se použití několika druhů materiálů – nicméně bez toho, že by existovaly nějaké zásadní důkazy, jak dobře tyto látky fungují. Tým australských vědců se ale nyní rozhodl porovnat účinnost jednovrstvých a dvouvrstvých látkových roušek (vyrobených z bavlněné tkaniny) s třívrstvou chirurgickou rouškou. Při svých pokusech vědci sledovali, jak se kapénky šíří ve vzduchu, když lidé mluví, kašlou či kýchají a mají přitom různé druhy roušek.
Zjistili, že nejúčinnější v zastavení šíření kapének byla třívrstvá chirurgická rouška, i když i jednovrstvá látková rouška dokázala snížit počet kapiček vyprodukovaných při mluvení. Dvě vrstvy byly mnohem lepší, pokud jde o snížení počtu kapének při kašlání a kýchání, vyplynulo z vědeckých testů.
Odborníci nicméně poznamenali, že počet vrstev je jen jedním z důležitých faktorů souvisejících s účinností roušky, těmi dalšími jsou použitý materiál, její design i to, jak rouška sedí. A rovněž hraje roli i frekvence praní obličejové ochrany. Pravidlo, že čím víc vrstev, tím větší je ochrana, nicméně platí, uzavřeli vědci.
Britský výzkum závěry potvrzuje
Vědci z Britské královské společnosti provedli na konci července metastudii roušek – prozkoumali a sjednotili pod jednou metodologií všechny kvalitní práce o významu podomácku vyrobených roušek. Sami tedy roušky netestovali, jen shromáždili veškeré známé poznání o tomto fenoménu.
Zjistili, že se této otázce doposud vědci příliš nevěnovali – nejvíc se zkoumaly chirurgické roušky a respirátory, a to v nemocničním prostředí. To výsledky nutně musí pozitivně i negativně zkreslovat. V nemocnicích je totiž jednak vyšší koncentrace virů a personál se dostává do mnohem dlouhodobějšího a bližšího kontaktu s infikovaným, současně jsou ale lékaři a sestry mnohem lépe školení a masky používají účinněji.
Autoři výzkumu uvedli, že podomácku šité roušky sice nezadrží samotný virus, ale jsou dostatečně účinné na to, aby většinou zadržely kapénky, na něž se virus váže, což stačí k tomu, aby to zabránilo viru proniknout k člověku. To znamená, že i podomácku ušité masky do jisté míry chrání člověka před infekcí ostatními.
Z metastudie vyplývá, že doma vyrobené bavlněné masky dávají svému nositeli ochranu asi o 54 procent, papírové asi o 39 procent vyšší, než kdyby lidé neměli žádnou ochranu obličeje.
Platí přitom ale, že dvouvrstvé roušky jsou výrazně účinnější než jednovrstvé; třívrstvým se tato práce nevěnovala. Vědci ale zdůrazňují, že roušky samy o sobě se nedají analyzovat, ale vlastně je ani takto izolovaně nemá moc smysl zkoumat. Vždy totiž jejich použití musí být součástí širších opatření – zejména hygienických a také těch, která mají omezovat množství sociálních kontaktů a hustotu lidí na jednom místě.