Stalo se to poprvé ve známé historii lidstva: hodnoty oxidu uhličitého během roku 2015 poprvé překonaly hranici 400 ppm na celé planetě. Pro člověka to bude mít zásadní a dlouhodobé důsledky.
Hranice byla překonána: rekordní koncentrace oxidu uhličitého tu zůstane na dlouho, varuje WMO
Koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého dosáhla na Zemi v loňském roce rekordní hladiny. Obyvatelé s ní budou bojovat několik příštích generací, a to navzdory aktuálním snahám vlád o omezení globálního oteplování. Uvedla to v pondělí Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN.
Rekordní koncentrace CO2 v atmosféře ve výši 400 ppm (částic na jeden milion), kterou vědci naměřili v loňském roce, byla letos několikrát překročena, a stala se mezitím průměrnou hodnotou naměřenou za celý rok, uvádí zpráva WMO.
Oxid uhličitý přitom zůstává v atmosféře tisíce let, a s následky jeho vysoké koncentrace se tak obyvatelstvo planety bude muset potýkat několik generací, dodala agentura.
Oxid uhličitý překonal hranici 400 částic po celé planetě
Koncentrace oxidu uhličitého loni a letos ještě zhoršil opětovný výskyt jevu El Niňo, který způsobuje sucha v tropických oblastech, a snižuje tak schopnost pralesů a oceánů absorbovat tento skleníkový plyn.
Klimatolog Žák k suchu v ČR a ve světě: Musíme myslet víc do budoucna (zdroj: ČT24)
Loni se v Paříži země světa dohodly na společném klimatickém plánu, jak omezit klimatické změny. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Pařížský dokument v roce 2020 nahradí nynější Kjótský protokol z roku 1997.
Další kola klimatických jednání startují
Dohoda podle generálního tajemníka WMO Petteriho Taalase zahájila „novou epochu optimismu“, která ale zároveň vejde do dějin jako „nová epocha skutečných změn klimatu s rekordními koncentracemi skleníkových plynů“.
V marockém městě Marakéš začne 7. listopadu další klimatická konference OSN. Krátce předtím - 4. listopadu - začne platit Pařížská klimatická dohoda.
Dějiny CO2
Ještě před začátkem průmyslové revoluce se koncentrace CO2 pohybovaly okolo pouhých 280 ppm, ale od té doby plyn v atmosféře přibývá pořád rychleji. V šedesátých letech dvacátého století jeho koncentrace rostla přibližně o 0,7 ppm ročně, v posledním desetiletí se rychlost tempa zvýšila na téměř trojnásobek tohoto čísla ročně.
Hranice 400 ppm není stále ještě žádnou nepřekonatelnou tragédií, ale jde spíše o psychologickou hranci, která podle vědců ukazuje, že se stále rychleji blížíme bodu v čase, kdy už bude definitivně pozdě.