Hranice byla překonána: rekordní koncentrace oxidu uhličitého tu zůstane na dlouho, varuje WMO

Stalo se to poprvé ve známé historii lidstva: hodnoty oxidu uhličitého během roku 2015 poprvé překonaly hranici 400 ppm na celé planetě.  Pro člověka to bude mít zásadní a dlouhodobé důsledky.

Koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého dosáhla na Zemi v loňském roce rekordní hladiny. Obyvatelé s ní budou bojovat několik příštích generací, a to navzdory aktuálním snahám vlád o omezení globálního oteplování. Uvedla to v pondělí Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN.

Rekordní koncentrace CO2 v atmosféře ve výši 400 ppm (částic na jeden milion), kterou vědci naměřili v loňském roce, byla letos několikrát překročena, a stala se mezitím průměrnou hodnotou naměřenou za celý rok, uvádí zpráva WMO.

Oxid uhličitý přitom zůstává v atmosféře tisíce let, a s následky jeho vysoké koncentrace se tak obyvatelstvo planety bude muset potýkat několik generací, dodala agentura.

Oxid uhličitý překonal hranici 400 částic po celé planetě

Koncentrace oxidu uhličitého loni a letos ještě zhoršil opětovný výskyt jevu El Niňo, který způsobuje sucha v tropických oblastech, a snižuje tak schopnost pralesů a oceánů absorbovat tento skleníkový plyn.

Nahrávám video

Loni se v Paříži země světa dohodly na společném klimatickém plánu, jak omezit klimatické změny. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Pařížský dokument v roce 2020 nahradí nynější Kjótský protokol z roku 1997.

Další kola klimatických jednání startují

Dohoda podle generálního tajemníka WMO Petteriho Taalase zahájila „novou epochu optimismu“, která ale zároveň vejde do dějin jako „nová epocha skutečných změn klimatu s rekordními koncentracemi skleníkových plynů“.

V marockém městě Marakéš začne 7. listopadu další klimatická konference OSN. Krátce předtím - 4. listopadu - začne platit Pařížská klimatická dohoda.

Dějiny CO2

Ještě před začátkem průmyslové revoluce se koncentrace CO2 pohybovaly okolo pouhých 280 ppm, ale od té doby plyn v atmosféře přibývá pořád rychleji. V šedesátých letech dvacátého století jeho koncentrace rostla přibližně o 0,7 ppm ročně, v posledním desetiletí se rychlost tempa zvýšila na téměř trojnásobek tohoto čísla ročně.

Hranice 400 ppm není stále ještě žádnou nepřekonatelnou tragédií, ale jde spíše o psychologickou hranci, která podle vědců ukazuje, že se stále rychleji blížíme bodu v čase, kdy už bude definitivně pozdě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...