Google začal ukazovat, kde jsou na veřejnosti lidé. Má to pomoci zdravotníkům

Společnost Google začala od pátku ve 131 zemích včetně Česka zveřejňovat všeobecné přehledy o tom, jak se vyvíjí návštěvnost veřejných míst. Údaje mají posloužit zdravotníkům v boji proti koronaviru. Google začal přehledy zveřejňovat nejprve na úrovni států a regionů, v dalších týdnech bude pracovat na možnosti zobrazit data za menší územní celky. V přehledech uživatelé naleznou trendy za několik týdnů, nejkratší interval je 48 až 72 hodin.

Pro místa, jako jsou pracoviště, obchody, lékárny, parky nebo nádraží, bude Google čerpat z anonymních dat. Ta by měla v kombinaci s dalšími statistikami posloužit zdravotníkům po celém světě při rozhodování o strategiích boje s pandemií.

Podle prvních údajů za ČR poklesl například počet lidí v obchodních centrech, muzeích nebo divadlech proti běžnému stavu o 73 procent. O 31 procent méně lidí bylo v kancelářích, o 24 procent se snížil pobyt lidí v parcích a zhruba o 61 procent je nižší výskyt lidí na stanicích veřejné dopravy. Naopak množství lidí v místě bydliště stouplo proti normálu o 11 procent.

Přehledy podle firmy pomohou získat další údaje o tom, jak se projevuje uzavírání škol, karanténa a další opatření směřující ke zploštění křivky epidemie.

Přehledy, které jsou volně ke stažení na stránce http://google.com/covid19/mobility, poskytují například statistiky o tom, jak se v čase mění charakter nezbytných pochůzek obyvatelstva, což může posloužit jako podklad k rozhodování o ideálních otevíracích dobách. Informace o frekventovanosti nádraží může být zase podkladem pro přidání spojů či vagonů tak, aby vozy nebyly přelidněné.

Daty proti pandemii

Google Mapy již dlouho zobrazují informace o tom, kdy jsou určitá místa nejrušnější. Využívají k tomu anonymizovaná data, z nichž nelze vystopovat konkrétní uživatele. S tím, jak státy a komunity po celém světě bojují s pandemií COVID-19, roste potřeba dat a statistik, na jejichž základě by mohli zdravotníci rozhodovat o nejvhodnějších opatřeních zpomalujících rychlost přenosu onemocnění.

Přehledy čerpají z anonymních dat od uživatelů, kteří si sami zapnuli funkci „Historie polohy“. Ta je ve výchozím nastavení elektronických zařízení vypnutá. Používají též techniku ochrany soukromí, která přidává k datům „matematický šum“ tak, aby nebylo možné vystopovat individuálního uživatele. Google proto nebude zobrazovat ani absolutní číslo návštěv jednotlivých lokalit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 48 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...