Globální emise oxidu uhličitého loni klesly o 5,8 procenta, což je výsledek zpomalení ekonomické aktivity v důsledku pandemie. Koncem roku se ale emise začaly opět zvyšovat a zřejmě dál porostou, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Čína byla přitom loni jedinou zemí, kde se objem emisí za celý rok zvýšil.
V prosinci už emise vzrostly meziročně o dvě procenta, neboť oživení ekonomické aktivity zvýšilo poptávku po energii. Za růstem stály hlavně velké ekonomiky, uvedla agentura Reuters.
Emise v Číně loni vzrostly o 0,8 procenta, respektive o 75 milionů tun. Čína je největším emitentem skleníkových plynů. V Indii, která je třetím největším znečišťovatelem, začaly emise růst nad úroveň z předchozího roku od září, spolu se zvyšováním ekonomické aktivity a uvolňováním restrikcí.
„Oživení globálních uhlíkových emisí ke konci loňského roku je jasným varováním, že se toho nedělá po celém světě dost pro urychlení k přechodu k čisté energii,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Pokud se potvrdí současná očekávání globálního ekonomického oživení a zásadně se nezmění politika největších ekonomik, pak se objem emisí ve světě podle něj letos opět zvýší.
Poptávka po primární energii klesla loni o čtyři procenta, a to kvůli karanténám a omezením průmyslové aktivity a dopravy. To způsobilo bezprecedentní pokles emisí oxidu uhličitého téměř o dvě miliardy tun, což odpovídá odstranění emisí celé Evropské unie, uvedla IEA.
Globálně v energetickém sektoru emise loni klesly o rekordních 3,3 procenta. Poptávka po energii se snížila, hlavní zásluhu na vysokém poklesu však měl růst výroby z obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se loni zvýšil na 29 procent, zatímco v roce 2017 činil 27 procent. Emise z dopravy loni klesly o 14 procent.
