Nahrazování lidí umělou inteligencí letos zrychlí. Tvrdí to analýza společnosti PwC, která se opírá o vyjádření ředitelů globálních korporací účastnících se ekonomického fóra v Davosu. Hlavní motivací jsou nižší náklady na práci a také stále lepší schopnosti strojů, které se v řadě oborů srovnaly s lidskými.
Čtvrtina ředitelů velkých korporací chce nahrazovat lidské zaměstnance umělými inteligencemi. Už letos
Stále více expertů varuje, že bouřlivý rozvoj umělých inteligencí (AI) povede k dramatickému úbytku pracovních míst. Minulý víkend před tím varoval Mezinárodní měnový fond, nyní vyšla zpráva společnosti PwC, která dospěla k podobným závěrům.
Nahrazování lidských zaměstnanců umělými inteligencemi podle této zprávy začne už letos a bude pokračovat i v mnoha dalších letech. PWC to zjistila poté, co během zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu vedla rozhovory s mnoha generálními řediteli velkých, globálně působících společností. Čtvrtina z nich hodlá „kvůli generativní umělé inteligenci“ snížit počet svých zaměstnanců nejméně o pět procent. AI dokáže zastat lidskou práci levněji a mnohdy už dokonce i kvalitněji. Právě finanční úspora, a tedy snižování nákladů je pro manažery hlavním argumentem.
Podle průzkumu společnosti PwC více než 30 procent dotázaných ředitelů médií a zábavního průmyslu plánuje propouštět zaměstnance v očekávání rozvoje umělé inteligence. Právě toto odvětví tedy bude asi nejvíc zasažené, a to ještě před dalšími oblastmi, jež AI rychle proměňují – tedy pojišťovnictvím, bankovnictvím a telekomunikacemi.
Tento postup má ale i řadu kritiků, upozorňuje web Futurism, který považuje strategii za nebezpečnou a předčasnou, protože výstupem generativní AI v její dnešní podobě je často nesmyslná, plagiátorská a jinak nekvalitní práce.
Google jako příklad
Výrazně to zasáhne i samotné společnosti, které na AI vsadily. Například Google od 10. ledna propustil více než tisíc lidí – a podle generálního ředitele Sundara Pichaie bude v budoucnu propouštění přibývat, protože společnost pokračuje ve svém obratu v oblasti umělé inteligence.
„Máme ambiciózní cíle a v letošním roce budeme investovat do našich velkých priorit,“ sdělil Pichai zaměstnancům Googlu v celofiremním e-mailu, o němž informoval web The Verge. „Realita je ale taková, že abychom vytvořili kapacitu pro tyto investice, musíme učinit těžká rozhodnutí.“
Jak vyplývá z dřívějších zpráv zveřejněných například weby Business Insider a Axios, zasáhlo propouštění v Googlu rovnou několik oddělení. Stovky z nich se týkaly reklamního týmu a týmu prodeje zákazníkům, zatímco další se dotkly produktů Google Assistant, Fitbit a také hardware.
Pichai doplnil, že toto novější a nadcházející rušení míst už neproběhne v takovém rozsahu jako loni, společnost ale bude pokračovat v cestě „odstraňování vrstev, aby zjednodušila provádění a zvýšila rychlost v některých oblastech“. Rok 2023 byl přitom na výpovědi v této megakorporaci bohatý – zrušila jich celosvětově asi 12 tisíc.
Web Axios ve své analýze uvádí, že lidé zatím v Googlu nejsou nahrazováni AI, ale výrazně menšími lidskými týmy, které umí s touto technologií dobře pracovat. Tím samozřejmě umělou inteligenci dále vylepšují, takže ve skutečnosti nejspíš pomáhají vylepšovat technologii, která i je brzy, možná už v další vlně propouštění, nahradí.
V Evropě je ohroženo šedesát procent míst
Podle výše zmíněné zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) pocítí nástup AI hlavně moderní vyspělé ekonomiky založené více na intelektuální než manuální práci. Úřednická, manažerská a kancelářská místa totiž umí chytré algoritmy nahradit snadněji než práci řemeslníků.
Podle šéfky MMF Kristaliny Georgievové by umělá inteligence mohla v bohatých zemích dopadnout až na 60 procent pracovních míst. Přibližně polovina z nich může těžit z toho, jak AI podporuje vyšší produktivitu, uvedla. „U druhé poloviny ale mohou AI vykonávat klíčové úkoly, které v současnosti vykonávají lidé, což by mohlo snížit poptávku po pracovní síle,“ napsala Georgievová s odkazem na analýzu MMF. „V nejextrémnějších případech mohou některá z těchto pracovních míst zaniknout.“
Řešení nikdo nezná
Co se týká řešení možných dopadů, jsou zatím experti spíše bezradní – a přitom použití AI může přinést rizika i celospolečenská. „Ve většině scénářů bude umělá inteligence pravděpodobně zhoršovat celkovou nerovnost. To je znepokojivý trend, který musí tvůrci zákonů aktivně řešit, aby zabránili tomu, že tato technologie bude dále rozdmýchávat sociální napětí,“ varuje Georgievová.
Ve svém příspěvku vyzvala vlády, aby začaly vytvářet sítě, které zachytí nezaměstnané, jichž bude kvůli nástupu umělých inteligencí rychle přibývat. Současně by podle ní vlády světa měly pracovat na rozšířených rekvalifikačních programech, jež by měly nezaměstnaným pomoci najít nové zdroje příjmu. Je ale otázkou, zda se dokáží lidé adaptovat na změny rychleji než stroje.