Irácké síly bojují s islamisty ve východním Mosulu o každý dům. Ani osvobozená místa ale nejsou bezpečná. „Když se nám podařilo proniknout na místo, dostali jsme se do těžké palby,“ uvedl v pořadu Interview blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó, který popsal těžký život Iráčanů v Mosulu. Lidem chybí elektřina i voda a dennodenně se bojí o život. Řada z nich se předzásobila a raději ani nevychází na ulici. Jiní to riskují - a umírají. Konec války je přitom v nedohlednu, říká Szántó.
Zpravodaj ČT o mosulské bitvě: Ocitli jsme se pod palbou, konec je v nedohlednu
Zpravodaj ČT o Mosulu: Život ve městě je těžký, lidé se snaží nevycházet (zdroj: ČT24)
Bašta nejnebezpečnější teroristické armády světa se sice hroutí, hrozba IS ale dál visí i nad čerstvě osvobozenými čtvrtěmi. „Irácké síly tvrdí, že mají pod kontrolou asi jednu třetinu východního předměstí Mosulu, podle toho, co jsme viděli v posledních hodinách, tak to tam ale úplně pod kontrolou není. Když se nám podařilo proniknout na místo, dostali jsme se do těžké palby,“ konstatoval Szántó.
V Mosulu stále zůstává až 1,5 milionu lidí. V oblasti nejde elektřina, lidé nemají pitnou vodu a zásobování nefunguje. Hrstka obyvatel východomosulské čtvrti Kogdžali přesto odmítá odejít. „Nikdo v Mosulu nebyl pro Islámský stát… Nikdo pro ně nebyl člověk,“ tvrdí obyvatelé, kteří ze strachu z pomsty chtěli zůstat v anonymitě.
GALERIE
Mosul
Mezi oběťmi jsou i malé děti
Lidé se snaží čerpat ze svých tenčících se zásob, nevycházet na ulice a držet se dál od silnic, přesto někteří končí v péči zdravotníků. „Od rána jsme tu měli 25 zraněných a tři mrtvé. Nikdo ze zabitých nebyl voják,“ podotkl irácký armádní paramedik Kásim, který pracuje na polním převazišti.
Zdravotníci už nedokázali pomoci malému dítěti a 17letému mladíkovi, které zabil islamistický odstřelovač. „Mám pět dětí. Bylo mu jen 17 let! Jeho bratr slouží v irácké armádě,“ konstatoval otec zabitého mladíka.
Z míst, kde se bojuje, prchají celé rodiny. Řada lidí má s sebou jen minimum věcí – to, co v rychlosti stačili pobrat. „Utekl jsem z Tal Afáru. Jsme na cestě tři měsíce,“ řekl irácký uprchlík Muhammad Alí.
GALERIE
V patách prchajících islamistů. Zničená Bartella pohledem zpravodaje ČT
Celkem už své domovy opustilo až 69 tisíc lidí, celkové odhady jsou ale mnohem vyšší. „V tuto chvíli je připraveno několik desítek tisíc míst v provizorních táborech. Připravené jsou různé potravinové dávky, ale situace je čím dál těžší, protože do tohoto regionu přichází vždy velmi tvrdá zima. Teď je asi nula a vytápět v tomto počasí je velmi obtížné,“ poznamenal Szántó.
Lidé se domů nevrací, obce jsou zdevastované
Podle něj je reálné, že se dají do pohybu statisíce lidí. „Projížděli jsme městy, která měla před válkou desetitisíce obyvatel, například město Bašika mělo 35 tisíc obyvatel. Nikdo se nevrátil. Tato města byla osvobozena, vesnice jsou prázdné, jestli jde vůbec ještě mluvit o městech a vesnicích na místech, kde je kompletně zničená infrastruktura, domy. Pokud se do těchto měst bude někdy vracet život, bude to znamenat obrovské investice,“ míní zpravodaj.
Szántó připomněl, že třeba irácký Sindžár, obývaný především jezídy, kteří se stali oběťmi vraždění ze strany radikálů, možná nebude vůbec obnoven – místo toho se postaví město nové. „Je možné, že podobné plány budou i na řadě míst v okolí Mosulu,“ konstatoval novinář.
Rozeznat maskované islamisty od prchajících nevinných Iráčanů je přitom těžké. „Pešmergové z toho mají velké obavy, je tam důkladný screening, prohledávají je, než se vůbec mohou přiblížit ke kurdským hlídkám. Musejí vyhrnout oblečení, ukázat, že nemají žádné zbraně,“ popsal postup Szántó.
„Není to ale jen místo zmaru, ale i naděje. Viděli jsme velmi emotivní momenty, kdy dvě ženy přecházely pomyslnou hranici, shazovaly z hlavy pokrývky, které měly během dvou a půl roku, kdykoli vyšly na ulici. Tento symbol vzdoru byl velmi silný zážitek,“ doplnil Szántó.
Iráčanům pomáhají čeští instruktoři i bitevníky L-159
V Mosulu je viditelná česká stopa. Pilotům pomáhají čeští instruktoři leteckého poradního týmu na základně Balád, která leží 60 kilometrů severně od Bagdádu. Češi dohlížejí také na irácký pozemní personál.
I tak daleko od Mosulu jsou ale dopady bitvy znát. „Podle Iráčanů je problém z kouře, který vznikl poté, co islamisté zapálili ropné vrty, takže je tam spousta zplodin,“ sdělil redaktor ČT Karel Rožánek, jenž místo navštívil.
„Češi si museli vše postavit sami, včetně bydlení, kuchyně. Pro českou armádu je to nová zkušenost, vždy byla součástí nějakých koaličních sil, tady je to čistě česká jednotka,“ podotkl Rožánek.
IS se v roce 2014 dostal až k základně, může tam dojít třeba k útoku sebevražedného atentátníka. Napětí je cítit u kontraktorů z americké společnosti i u irácké armády. Na základně jsou kontrolní stanoviště, která hlídají ozbrojení vojáci. Je to hlídáno infračervenými kamerami, takže bezpečnost není zanedbána.
Na pozice radikálů zatím útočí vládní letectvo šesti českými stroji L-159 v iráckých barvách. Za sebou mají padesátku bojových operací. V součtu ale nakonec budou mít Iráčané k dispozici 15 letounů včetně dvou dvousedadlových.
Irácké bitevníky útočí na pozemní cíle 200 kilogramovými bombami. „Nemají žádnou naváděcí soustavu, to znamená, že pilot musí cíl zaměřit a bombu odhodit na správný cíl… Dá se říct, že zničí patrovou budovu,“ konstatoval letecký instruktor českého leteckého poradního týmu Balad Jan B.
Do akce Češi nemohou
Čeští piloti se ale nesmí bojových misí účastnit. „Máme pouze mandát k mentoringu, k leteckému výcviku, ale jenom nad oblastmi, kde se neválčí,“ prohlásil Jan B. Kvůli možnému útoku bojovníků IS hlídá český tým speciální jednotka vojenské policie.
Výcviková mise české armády potrvá v Iráku minimálně dva roky, tedy až do konce roku 2018. Celkem se tu vystřídá osm kontingentů.