Před osmdesáti lety vyjelo z Prahy postupně osm vlaků s převážně židovskými dětmi, které rodiče posílali do Anglie. Transporty organizovala síť lidí v čele s Nicholasem Wintonem. Snažili se tak děti zachránit před nacistickým pronásledováním v protektorátu. Za svůj život vděčí Wintonovu vlaku i Ben Abeles, který se v Anglii ještě stihl zapojit do československé armády v boji proti Hitlerovi.
Zachránil ho Wintonův vlak. V Británii se pak fyzik Abeles ještě stihl zapojit do odboje
Čtyřiadevadesátiletý Ben Abeles nyní žije v Leicesteru. Jeho rodiče poslali nacisté přes Terezín do koncentračního tábora Travniky. „Mám noční můry. Někdy na to myslím, jak zavraždili moje rodiče. Představuji si, že byli jako materiál, na kterém se učili vraždit,“ přibližuje své životní trauma Abeles.
Ještě jako dítě byl v Čechách terčem antisemitských nadávek. Před holocaustem ho zachránil z Prahy vypravený vlak pro děti židovského původu. „Moje maminka si kousala rty, aby přemohla pláč. To bylo naposledy, co jsem ji viděl,“ vzpomíná na osmdesát let staré události.
Teď žije v domě, kde se za války vyráběly boty a lana pro parašutisty britského letectva RAF. On sám nastoupil k boji proti Hitlerovi v roce 1943.
„Byl jsem úplně sám v Londýně a bylo mi jenom 14 let. Pracoval jsem jako umývač nádobí. Když mi bylo 18 let, tak jsem se přihlásil do československé armády,“ popsal Abeles, který za války také pracoval jako mechanik u RAF.
Uznávaný fyzik, který se angažoval za přijetí dětských uprchlíků
I když po válce vystudoval fyziku v Praze, po komunistickém puči v roce 1948 se odstěhoval do Izraele a pak do Ameriky. „Ten marxismus-leninismus, to byla taková hovadina,“ míní.
Abeles mluví také anglicky, německy, hebrejsky a španělsky. Češtinu si udržoval i tím, že pro české a slovenské Romy v Leicesteru dobrovolně překládal. Loni přinesl do sídla předsedy britské vlády v Downing Street 10 petici za přijetí dětských uprchlíků z celého světa. „Když nepomáháme, tak co je člověk pak?“ podotýká k tomu.
Abeles nyní chystá své paměti. Čtenáři se v nich dozvědí i o tom, jak v Americe jako oceňovaný fyzik vynalezl termoelektrický článek. Ve vesmírných sondách se používá doteď.