Nejvýznamnější rybářské národy světa se dohodly na moratoriu na komerční rybolov v Severním ledovém oceánu. Velká část Arktidy byla dosud zamrzlá a rybářům nedostupná. To ale změnilo globální oteplování.
Moratorium odsouhlasila Kanada, Rusko, Čína, USA, EU, Japonsko, Island, Dánsko a Jižní Korea. Očekává se, že dohoda bude platit šestnáct let. Mezitím bude probíhat výzkum v rámci stávajícího mořského ekosystému, uvádí BBC.
Dohoda se týká plochy srovnatelné s rozlohou Středozemního moře. Dosud komerční rybolov v arktických vodách vůbec neexistoval. „Jedná se o jeden z výjimečných případů, kdy skupina vlád skutečně vyřešila problém předtím, než vyvstal,“ upozornil americký velvyslanec pro oceány a rybolov David Balton.
Ochránci přírody dohodu uvítali. Ryby a mořští savci, z nichž žijí mnohé arktické komunity, budou nyní chráněni, zdůraznil Trevor Taylor z kanadské skupiny Oceans North.
Na Arktidě je globální oteplování viditelné nejvíc – od roku 1979 se ledové pokrytí zmenšilo o víc než 38 procent. Jako první to pocítila polární zvířata, která přicházejí o svůj životní prostor a loviště.
I ten nejoptimističtější scénář při dodržení závazků Pařížské dohody o klimatu předvídá léto v Arktidě bez ledu. Průměrně z oblasti každý rok zmizí kry o rozloze větší, než je Česko.
Nedávno proplul z Evropy do Asie severní cestou vůbec první komerční tanker vezoucí zkapalněný zemní plyn, jemuž nemusel pomáhat ledoborec.
Zatímco lodě zajíždějí do vzdálenějších oblastí a zásobování je snadnější, tradiční život Inuitů je v ohrožení. Zamrzlé plochy totiž místní lidi spojují s příbuznými na jiných ostrovech a pomáhají jim stejně jako zvířatům v lovu.
Arktida má pro severské země i geopolitický význam, a to díky zásobám ropy a plynu. Státy proto vyjednávají o rozšíření teritorií. Dnes si mohou nárokovat území do vzdálenosti 370 kilometrů od pobřeží. Rusko rozvoj Arktidy přirovnává podle významu a náročnosti k vesmírnému programu.
