Arktické ledovce se vlivem globálního oteplování tenčí a mění své fungování. Důsledky změn už nezaznamenávají jen družice a spektrometry, ale i námořníci – na vlastní oči.
Globální oteplování mění křehký arktický ekosystém
Klima mění křehký arktický systém (zdroj: ČT24)
Na Arktidě je globální oteplování viditelné nejvíc – od roku 1979 se ledové pokrytí zmenšilo o víc než 38 procent. Jako první to pocítila polární zvířata, přicházejí o svůj životní prostor a loviště. Křehkost celého ekosystému teď zkoumají vědecké týmy při expediční plavbě.
V Kanadském arktickém souostroví měli lední medvědi kdysi pevnou půdu pod nohama, nyní balancují mezi ledovými krami. Nemají kde odpočívat a zmenšuje se rozloha jejich lovišť. Rychlému úbytku ledu se nedokážou přizpůsobit ani další polární zvířata.
Například mroži tráví víc času na pevnině, ale není to pro ně dobré, protože jsou velice náchylní na vyrušení. Je jisté, že pokud bude úbytek ledu pokračovat, tak ztratíme i tyto živočišné druhy.
Narušuje se tak celý potravní řetězec, který začíná už pod hladinou. Praskáním ledu se roztrhají sítě mořských řas přilepené na jeho spodní straně, o výživu tak přichází plankton a malí korýši, hlavní potrava pro ryby, které jedí tuleni a ty jsou nejčastější kořistí ledních medvědů. Jejich populace se snižuje, odhadem jich v Arktidě žije kolem 26 tisíc.
Podle místních navíc do říše polárních zvířat vtrhl nový predátor – velryba, která nepohrdne tuleni. Tvor, který se v oblasti objevil jednou za 20 let, nyní zavítá do arktických vod téměř každé léto.
Největším nepřítelem života na zamrzlé krajině ale zůstává člověk. Varování vědců, že globální oteplování zasáhne Arktidu nejvíc a nejrychleji, se potvrzuje. Nedaří se ho udržet pod dvěma stupni Celsia, jak požaduje pařížská dohoda o klimatu. Otevírají se tak cesty k nerostnému bohatství, které bylo pod ochranou ledu.
Srovnání záběrů z oběžné dráhy za posledních osmatřicet let ukazuje, že arktická ledová pokrývka se každoročně zmenší o 88 tisíc kilometrů čtverečních – tedy o plochu přesahující rozlohu Česka. Vědci budoucnost nevidí růžově. I ten nejoptimističtější scénář při dodržení závazků Pařížské dohody o klimatu předvídá léto v Arktidě bez ledu.
Role ledu je přitom pro Zemi zásadní – brání ji před slunečním zářením. Bílý povrch odráží velkou část slunečních paprsků zpátky do vesmíru. Tmavé plochy jako například moře jich většinu absorbují – a proces oteplování tím urychlují. Změny se ale podle expertů už dávno netýkají jen letních měsíců.
„Teď začínáme pozorovat silný úbytek ledu v Arktidě i během zimy, což je překvapující, protože v zimě je tma a tedy chybí světlo, které by led rozpouštělo. To nasvědčuje tomu, že se toho děje mnohem víc,“ popisuje Anders Levermann z prestižního Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatické změny.