Severní Korea v pondělí večer poprvé vypálila přes Japonsko balistickou střelu středního doletu. Jak upozorňují český velvyslanec v Japonsku Tomáš Dub a jeho kolega v Severní Koreji Milan Hupcej, vztahy mezi oběma zeměmi stále nebyly normalizovány. Stojí mezi nimi například nevyplacené reparace z období japonské okupace Koreje, nebo z modernější historie případy unesených Japonců.
Jak připomíná Hupcej, historické křivdy nebyly překonány. Japonsko v roce 1965 normalizovalo vztahy s Jižní Koreou, se Severní Koreou ale dosud ne.
„Nebyly ani vyplaceny reparace za 40letou kolonizaci, kterou Japonsko drželo od roku 1910 do roku 1945, takže je tu spousta věcí nevyřešených. Dalším problémem je velká korejská komunita, která žije v Japonsku. Ty vazby na ni jsou v posledních letech docela utlumené, i kvůli sankcím, které Japonsko zavedlo,“ podotýká Hupcej.
Podle Tomáše Duba jsou další částečně nedořešenou věcí případy unesených Japonců. Mezi Japonskem a KLDR neexistuje žádná přímá linka, země mezi sebou nemají velvyslance, ale existuje určitá komunikace přes třetí země, podotýká Dub.
O raketových testech velvyslanci předem neví
O připravovaných testech režim diplomaty ve své zemi neinformuje. „Většinou se to dozvídáme ze zdrojů mimo KLDR. Informace pak zpravidla přicházejí několik hodin poté, co je test úspěšný,“ vysvětluje Hupcej.
Celkem je v KLDR na diplomatické úrovni zastoupeno sedm států EU. „Naším hlavním partnerem je ministerstvo zahraničních věcí KLDR, buď si schůzky vyžádáme my, nebo jsme dopředu zváni na brífinky,“ podotýká český velvyslanec v Severní Koreji.
Poslední raketová zkouška vyděsila japonské obyvatelstvo. V zemi začaly houkat sirény a vlaky se zastavily. Japonská televizní stanice NHK vyzývala obyvatele, aby se schovali do podzemních krytů nebo zůstali ve staticky pevných budovách. Podle Duba Japonci na tento typ poplachu nejsou zvyklí, paniku podle něj zvýšil i fakt, že japonské domy nemají sklepy.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je strategie severokorejského režimu často mířena i na komunikaci směrem dovnitř. Poslední test tak podle něj může být pokračováním strategie eskalovat situaci, pak jednat, nechat situaci uklidnit a tak stále dokola.
Může to ale souviset i s probíhajícím vojenským cvičením v Jižní Koreji. „To je ale permanentní a Korea vždy reaguje stejně,“ podotýká Foltýn s tím, že se mohlo jednat i o symbolické poselství směrem k USA, protože byla pravděpodobně poprvé použita nová raketa Hwasong-12, která stačí k zasažení amerického Guamu.
„Chybou bylo i Trumpovo prohlášení, že ho Kim Čong-un začíná respektovat, protože ten pak může mít potřebu dokázat, že to tak není,“ podotýká.
Podle Hupceje ale Severokorejci nestojí o vyvolání války. „Navenek jsou velmi hrdí, že jsou schopni se bránit a postavit se i těm nejsilnějším zemím světa. Propaganda tam rezonuje všude,“ říká.
Možnost, že by severokorejského vůdce Kim Čong-una zradila armáda, je podle odborníka na jaderné zbraně z katedry mezinárodních vztahů FSV UK Vlastislava Břízy vyloučená. Poslušnost armády si zajistil i čistkami, připomíná.
