USA začnou rušit politické výjimky, které od nich měl Hongkong

Americký prezident Donald Trump v pátek na tiskové konferenci v Bílém domě oznámil, že dal pokyn vládě, aby zahájila proces rušení politických výjimek, které Hongkongu poskytovaly ze strany USA oproti pevninské Číně zvláštní status. Reagoval tak na nový bezpečnostní zákon pro Hongkong, pro nějž se ve čtvrtek vyslovil čínský parlament na svém plenárním zasedání.

Trump dodal, že Spojené státy také zakážou vstup do země „potenciálně rizikovým“ osobám z Číny a začnou sankcionovat čínské oficiální činitele, kteří jsou podle Washingtonu zodpovědní za podrývání hongkongské ekonomiky.

„Dnes zrušíme vstup do země jistých obyvatel Číny, kteří jsou podle nás potenciálně rizikoví z hlediska bezpečnosti,“ prohlásil Trump. Podle amerického prezidenta Peking porušil své slovo ohledně zachování hongkongské autonomie a čínské kroky proti ní jsou tragédií pro lid Hongkongu, pevninské Číny i světa.

Čínský parlament ve čtvrtek na svém plenárním zasedání schválil přijetí kontroverzního nového bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong. Návrh bude nyní předán stálému výboru, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, k rozpracování podrobností jednotlivých článků. Definitivně by měl být zákon hotov v září.

Čína podle zákona bude moci dohlížet na národní bezpečnost Hongkongu

Nová právní norma má umožnit potlačování „teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování“. Bezpečnostní orgány Pekingu budou moci na základě normy zřídit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost.

Kritické reakce se ihned ozvaly nejen ze Spojených států, ale také z dalších zemí, které považují zákon za omezení autonomie Hongkongu, k jejímuž zachování se Čína zavázala ve smlouvě s Británií.

Hongkong předala v roce 1997 Británie Číně pod podmínkou, že bude po dobu 50 let spravován podle principu „jedna země, dva systémy“. Ten Hongkongu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody, mimo jiné svobodný tisk a nezávislé soudnictví.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo už ve středu v Kongresu USA řekl, že Hongkong v tuto chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny.

Část čínských studentů už nebude moci studovat v USA

Prezident Trump v pátek zpečetil ještě další krok, který nejspíš neprospěje americko-čínským vztahům. Podepsal totiž proklamaci, která zamezuje přístupu ke vzdělávání v USA velké skupině studentů. Trump předtím poznamenal, že proklamace má ochránit univerzitní výzkum v USA.

List The New York Times předtím napsal, že Trumpova administrativa plánuje zrušit víza tisícům čínských magisterských a doktorandských studentů a výzkumníků v USA, kteří mají přímé vazby na univerzity napojené na čínskou armádu.

Jde o první podobný plán svého druhu, jenž by měl zamezit přístupu ke vzdělávání v USA určité skupině čínských studentů, jichž je v zemi dohromady přes 360 tisíc, nejvíce ze všech cizích zemí. Nynější fáze restrikcí by se měla týkat asi tří tisíc Číňanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 7 mminutami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 1 hhodinou

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 1 hhodinou

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 2 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 4 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 6 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 6 hhodinami
Načítání...