USA dál posílají nezletilé migranty do stanů v texaské poušti. Podle kritiků tábor připomíná vězení

3 minuty
Horizont ČT24: Kontroverzní tábor pro nezletilé v Texasu se dál rozrůstá
Zdroj: ČT24

Migrační vlnu mířící přes Mexiko do Spojených států se nedaří řešit ani přes úsilí šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ukazuje se to mimo jiné na příkladu stanového tábora pro nezletilé migranty v Texasu, který se od léta několikanásobně rozrostl. Podle kritiků jde spíš o internační tábor.

Nezletilí bez doprovodu rodičů se musí pod policejním dozorem registrovat v El Pasu. Pak jsou odvezeni za drátěný plot do stanového městečka uprostřed texaské pouště. Podle kritiků ovšem místo připomíná spíš vězení.

„Moje hlavní obavy se týkají toho, že jsou tam příliš dlouho. Původní myšlenka, že jsou tam zavření jako součást nějakého přemisťovacího procesu, je směšná, když je mají na starost lidé, kteří dělají vše pro to, aby jejich přemístění zastavili,“ tvrdí aktivista Joshua Rubin.

Z přechodného řešení se stalo trvalé

Úřady původně tábor otevřely na přechodnou dobu jednoho měsíce pro asi 360 dětí. Po necelém půlroce se ale kapacita zvýšila na téměř 2500 nezletilých. Vláda plánuje jeho provoz do roku 2020. „Průměrně tam zůstanou asi padesát dní. Podle rozhodnutí soudu ale i dvacet dní je dost na to, aby je to poškodilo. Jsou to děti a padesát dní je hodně. Stejně jako devadesát nebo sto padesát. A i to se děje,“ upozornil Rubin.

Řada kritiků poukazovala i na špatné zacházení s dětmi, to se ale nikdy nepotvrdilo. Tábor se začal stavět v době, kdy Trumpova vláda vyhlásila nulovou toleranci nelegální migraci. Úřady tak umisťovaly děti nelegálních imigrantů do zvláštních záchytných zařízení – často stovky až tisíce kilometrů daleko od rodičů.

Trump nakonec kvůli tlaku veřejnosti opatření zrušil. „Neradi vidíme takto rozdělené rodiny, zároveň ale nechceme, aby lidé přicházeli do naší země nelegálně,“ prohlásil prezident v červnu letošního roku.

Navzdory různým opatřením i armádě na hranicích se ale migrační proudy netenčí. Běženci utíkají ze zemí Střední Ameriky před chudobou a kriminalitou. Symbolem se v posledních dnech stala mexická Tijuana, kde se hranici se Spojenými státy snaží překročit asi osm tisíc lidí.

Trump už prý Kongresu neustoupí, chce miliardy dolarů na zeď u Mexika

Trump žádá po Kongresu USA pět miliard dolarů (115 miliard korun) na stavbu zdi na hranicích s Mexikem. Ve středu pohrozil, že pokud je nedostane, tak je připraven ponechat federální vládu po 7. prosinci bez financí.

Ze zdi, která podle prezidenta zastaví kriminální živly z latinskoamerických zemí, drogové pašeráky i migranty bez dokladů, učinil Trump během své předvolební kampaně klíčové téma. Peníze na ni od Kongresu nezískal, neboť zákonodárci mu doposud odsouhlasili jen výstavbu krátkých úseků a opravu stávajících pohraničních bariér.

Republikáni sice zatím drží většinu v obou komorách Kongresu, ale pro schválení financování vlády se v Senátu neobejdou bez podpory demokratů. Ve stočlenném Senátu mají republikáni 51 křesel, k prosazení finančního rozpočtu vlády ale potřebují 60 hlasů. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer přitom chce dát Trumpovi jen 1,6 miliardy dolarů (37 miliard korun). Prezident ale dává najevo, že tentokrát neustoupí, takže situace se může vyhrotit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...