Manželka britského prince Williama Kate porodila chlapce. Váží 3,8 kilogramu. On i vévodkyně jsou v pořádku a už opustili porodnici. Princ William byl přítomen u narození svého již třetího potomka, který se stal pátým v pořadí nástupnictví na britský trůn.
Spojené království slaví. Vévodkyně Kate porodila syna
Události: Vévodkyně Kate porodila syna (zdroj: ČT24)
Potomek, jehož jméno zatím Kensingtonský palác nezveřejnil, se narodil v 11:01 místního času (12:01 SELČ), několik hodin poté, co Kate do porodnice St. Mary's v londýnské části Paddington převezli. „Její královské výsosti i jejímu dítěti se daří dobře,“ informoval palác.
Novorozený chlapec je třetím potomkem Williama a Kate. Jejich synovi Georgeovi jsou čtyři a dceři Charlotte dva roky. Podle sázkařů by se chlapec mohl jmenovat Albert, Arthur, Jack nebo Fred.
Novorozený princ je šestým pravnukem královny Alžběty II. a pátým v následnictví na britský trůn; po svém bratrovi, sestře, otci Williamovi a dědečkovi princi Charlesovi. Změna zákona z roku 2013 totiž znamená, že mladší bratr v následnictví nepředběhne starší sestru, tedy Charlottu. Williamův bratr princ Harry, který se příští měsíc ožení s herečkou Meghan Markleovou, je v následnictví šestý.
Tony Appleton oznamuje narození královského syna
V Lindově křídle porodnice v londýnské části Paddington Kate porodila i obě předchozí děti. Narodili se tady i princové William a Harry. Novorozeně je šestým pravnoučetem královny Alžběty II., která v sobotu oslavila 92. narozeniny.
Princ William se chce víc věnovat výchově dětí
William a Kate se potkali na studiích na univerzitě St. Andrews ve Skotsku. Svatba se konala ve Westminsterském opatství v dubnu 2011. Pár nyní žije v Kensingtonském paláci.
Horizont ČT24: Manželka britského prince Williama Kate porodila chlapce (zdroj: ČT24)
William loni ukončil svou civilní práci pilota záchranné helikoptéry, aby se mohl plně věnovat svým oficiálním povinnostem. Některá média ho za to ale kritizovala, že se práce štítí. Princ William se chce plně účastnit výchovy svých dětí a zároveň si chránit své soukromí, což podle agentury Reuters souvisí se smrtí jeho matky, princezny Diany, která zemřela při autonehodě v roce 1997, když její limuzína ujížděla před paparazzi.
„Myslím, že má mnohem víc závazků než dříve… ale v porovnání s většinou veřejnosti, která pracuje na plný úvazek, má pořád čas na to, aby se staral o děti, koupal je, uspával je a myslím, že se tak o ně bude starat i nadále,“ řekla Claudia Josephová, která píše biografie královské rodiny.
Následnictví upravují zákony staré přes 300 let
Pořádek v následnictví na trůn Spojeného království Velké Británie a Severního Irska určuje zákon přijatý parlamentem. Podle něj se panovníkem stává prvorozený dědic (což vyplývá z posledního zákona z roku 2013). Parlament kontroluje i posloupnost předávání koruny a může legislativně upravovat vše, co se týká pořadí dědictví, na základě doktríny známé jako parlamentní nadřazenost.
V nástupnictví na britský trůn měli vždy tradičně přednost muži před ženami, výjimkou byly královny Marie I., Alžběta I., Anna a Alžběta II. Podmínky následnické linie na britský trůn určují Listina o právech z roku 1689, Zákon o nástupnictví z roku 1701 a Královský manželský zákon z roku 1772 spolu s Korunním zákonem z roku 2013.
Nástupnictví na britském trůně
Zákon o nástupnictví z roku 1701 udělil právo na britský trůn Žofii Hannoverské a jejím potomkům. Nároku na trůn zbavil všechny, kteří se hlásili ke katolické církvi nebo si za manželku (manžela) vzali katolíka. Navíc bylo jasně ustanovené nástupnictví na trůn po mužské linii a všichni synové tak měli přednost před dcerami. Když měla prvorozená dcera mladšího bratra, ujal se trůnu on.
Velké uvolnění přinesla novela z roku 2013
Velké uvolnění pravidel v následnictví na trůn přinesl Korunní zákon z roku 2013, který novelizoval normy platné mnohdy i přes 300 let. Změny na summitu Commonweathu v Perthu 28. října 2011 odsouhlasily všechny státy britského společenství. Nový Korunní zákon si vyžádal úpravu ústavních zákonů v 16 zemích Britského společenství národů, jejichž nejvyšší hlavou státu je královna Alžběta II.
Snad nejzásadnější změna se dotkla ženského nástupnictví. Novela zavedla takzvané nástupnictví prvorozeného a zrušila upřednostňování nástupu mužů na trůn. Tedy prvorozená dcera získala nárok na trůn i v případě, že má mladšího bratra.
Tehdejší australská premiérka Julia Gillardová v roce 2011 uvedla, že jde o mimořádný okamžik: „Jsem nadšená. Dá se předpokládat, že jako první žena v čele australské vlády budu mít velkou radost ze změny, která narovnává rovnost žen v nové oblasti.“
Představa, že mladší syn by se měl stát monarchou namísto starší dcery prostě proto, že je mužem, nebo že budoucí monarcha se může oženit s někým jakékoli víry kromě katolíka – tento způsob myšlení je v rozporu s moderní zemí, kterou se máme stát.
Další velkou změnou je i tolerance ke sňatku s katolíkem. Britská hlava státu je i hlavou církve, proto náboženství hrálo vždy podstatnou roli. Nově od roku 2013 není sňatek s katolíkem překážkou v následnictví na trůn, a to i v případě manželství uzavřených před rokem 2011.
„Dovolte mi být otevřený a jasný. Monarcha musí být ve spojení s anglikánskou církví, protože je hlavou této církve. Ale je prostě špatně, aby jim byla odpírána možnost vzít si katolíka, pokud si to přejí. Koneckonců, už si mohou svobodně vzít kohokoliv jiného,“ komentoval tehdejší premiér David Cameron.
Zákon z roku 2013 dal i větší volnost ve volbě životního partnera potomkům, kteří jsou v nástupnictví na trůn v pořadí od sedmého (včetně) místa níže. Souhlas vládnoucího monarchy se svatbou se vyžaduje pouze u prvních šesti kandidátů na trůn.