Spojené království slaví. Vévodkyně Kate porodila syna

8 minut
Události: Vévodkyně Kate porodila syna
Zdroj: ČT24

Manželka britského prince Williama Kate porodila chlapce. Váží 3,8 kilogramu. On i vévodkyně jsou v pořádku a už opustili porodnici. Princ William byl přítomen u narození svého již třetího potomka, který se stal pátým v pořadí nástupnictví na britský trůn.

Potomek, jehož jméno zatím Kensingtonský palác nezveřejnil, se narodil v 11:01 místního času (12:01 SELČ), několik hodin poté, co Kate do porodnice St. Mary's v londýnské části Paddington převezli. „Její královské výsosti i jejímu dítěti se daří dobře,“ informoval palác.

Novorozený chlapec je třetím potomkem Williama a Kate. Jejich synovi Georgeovi jsou čtyři a dceři Charlotte dva roky. Podle sázkařů by se chlapec mohl jmenovat Albert, Arthur, Jack nebo Fred.

Novorozený princ je šestým pravnukem královny Alžběty II. a pátým v následnictví na britský trůn; po svém bratrovi, sestře, otci Williamovi a dědečkovi princi Charlesovi. Změna zákona z roku 2013 totiž znamená, že mladší bratr v následnictví nepředběhne starší sestru, tedy Charlottu. Williamův bratr princ Harry, který se příští měsíc ožení s herečkou Meghan Markleovou, je v následnictví šestý.

Tony Appleton oznamuje narození královského syna
Zdroj: ČTK/AP/Kirsty Wigglesworth

V Lindově křídle porodnice v londýnské části Paddington Kate porodila i obě předchozí děti. Narodili se tady i princové William a Harry. Novorozeně je šestým pravnoučetem královny Alžběty II., která v sobotu oslavila 92. narozeniny.

Princ William se chce víc věnovat výchově dětí

William a Kate se potkali na studiích na univerzitě St. Andrews ve Skotsku. Svatba se konala ve Westminsterském opatství v dubnu 2011. Pár nyní žije v Kensingtonském paláci.

3 minuty
Horizont ČT24: Manželka britského prince Williama Kate porodila chlapce
Zdroj: ČT24

William loni ukončil svou civilní práci pilota záchranné helikoptéry, aby se mohl plně věnovat svým oficiálním povinnostem. Některá média ho za to ale kritizovala, že se práce štítí. Princ William se chce plně účastnit výchovy svých dětí a zároveň si chránit své soukromí, což podle agentury Reuters souvisí se smrtí jeho matky, princezny Diany, která zemřela při autonehodě v roce 1997, když její limuzína ujížděla před paparazzi.

„Myslím, že má mnohem víc závazků než dříve… ale v porovnání s většinou veřejnosti, která pracuje na plný úvazek, má pořád čas na to, aby se staral o děti, koupal je, uspával je a myslím, že se tak o ně bude starat i nadále,“ řekla Claudia Josephová, která píše biografie královské rodiny.

Následnictví upravují zákony staré přes 300 let

Pořádek v následnictví na trůn Spojeného království Velké Británie a Severního Irska určuje zákon přijatý parlamentem. Podle něj se panovníkem stává prvorozený dědic (což vyplývá z posledního zákona z roku 2013). Parlament kontroluje i posloupnost předávání koruny a může legislativně upravovat vše, co se týká pořadí dědictví, na základě doktríny známé jako parlamentní nadřazenost.

V nástupnictví na britský trůn měli vždy tradičně přednost muži před ženami, výjimkou byly královny Marie I., Alžběta I., Anna a Alžběta II. Podmínky následnické linie na britský trůn určují Listina o právech z roku 1689, Zákon o nástupnictví z roku 1701 a Královský manželský zákon z roku 1772 spolu s Korunním zákonem z roku 2013.

Nástupnictví na britském trůně
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/ČTK

Zákon o nástupnictví z roku 1701 udělil právo na britský trůn Žofii Hannoverské a jejím potomkům. Nároku na trůn zbavil všechny, kteří se hlásili ke katolické církvi nebo si za manželku (manžela) vzali katolíka. Navíc bylo jasně ustanovené nástupnictví na trůn po mužské linii a všichni synové tak měli přednost před dcerami. Když měla prvorozená dcera mladšího bratra, ujal se trůnu on.

Velké uvolnění přinesla novela z roku 2013

Velké uvolnění pravidel v následnictví na trůn přinesl Korunní zákon z roku 2013, který novelizoval normy platné mnohdy i přes 300 let. Změny na summitu Commonweathu v Perthu 28. října 2011 odsouhlasily všechny státy britského společenství. Nový Korunní zákon si vyžádal úpravu ústavních zákonů v 16 zemích Britského společenství národů, jejichž nejvyšší hlavou státu je královna Alžběta II. 

Snad nejzásadnější změna se dotkla ženského nástupnictví. Novela zavedla takzvané nástupnictví prvorozeného a zrušila upřednostňování nástupu mužů na trůn. Tedy prvorozená dcera získala nárok na trůn i v případě, že má mladšího bratra.

Tehdejší australská premiérka Julia Gillardová v roce 2011 uvedla, že jde o mimořádný okamžik: „Jsem nadšená. Dá se předpokládat, že jako první žena v čele australské vlády budu mít velkou radost ze změny, která narovnává rovnost žen v nové oblasti.“

Představa, že mladší syn by se měl stát monarchou namísto starší dcery prostě proto, že je mužem, nebo že budoucí monarcha se může oženit s někým jakékoli víry kromě katolíka – tento způsob myšlení je v rozporu s moderní zemí, kterou se máme stát.
David Cameron
expremiér britské vlády

Další velkou změnou je i tolerance ke sňatku s katolíkem. Britská hlava státu je i hlavou církve, proto náboženství hrálo vždy podstatnou roli. Nově od roku 2013 není sňatek s katolíkem překážkou v následnictví na trůn, a to i v případě manželství uzavřených před rokem 2011.

„Dovolte mi být otevřený a jasný. Monarcha musí být ve spojení s anglikánskou církví, protože je hlavou této církve. Ale je prostě špatně, aby jim byla odpírána možnost vzít si katolíka, pokud si to přejí. Koneckonců, už si mohou svobodně vzít kohokoliv jiného,“ komentoval tehdejší premiér David Cameron.

Zákon z roku 2013 dal i větší volnost ve volbě životního partnera potomkům, kteří jsou v nástupnictví na trůn v pořadí od sedmého (včetně) místa níže. Souhlas vládnoucího monarchy se svatbou se vyžaduje pouze u prvních šesti kandidátů na trůn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...