Soudní dvůr Evropské unie zpochybnil další část polské justiční reformy, kterou dlouhodobě kritizuje Evropská komise. Podle soudu v Lucemburku může přeřazování polských soudců na jiná místa bez jejich souhlasu porušovat princip nezávislosti justice. Polské soudy by se měly řádně zabývat případy soudců, kteří se proti svému delegování na jinou pozici odvolají, konstatoval unijní soud. Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za destabilizující.
Nejvyšší orgán justice EU se zabýval případem polského soudce Waldemara Žurka, který byl v roce 2018 proti své vůli přemístěn z jednoho oddělení regionálního soudu v Krakově do jiného. Žurek, jenž podle agentury Reuters veřejně kritizoval polskou reformu soudnictví, se před třemi lety se stížností proti tomuto postupu obrátil na polský nejvyšší soud, jehož fungování upravila justiční reforma. Soudce, jehož jmenoval prezident Andrzej Duda v době probíhajícího sporu o nezávislost soudu, námitku zamítl.
Unijní soud dospěl k závěru, že přemisťování soudců k jiným soudům nebo v rámci jednoho soudu bez jejich souhlasu může porušovat principy „neodstranitelnosti soudců a soudní nezávislosti“. Pokud by soudce nejvyššího soudu, který stížnost zamítl, byl jmenován v rozporu s pravidly, musí být podle justice EU jeho rozhodnutí zrušeno a případ vrácen k novému projednání.
Nyní bude na polských soudech, aby rozhodly o dalších krocích, podotkla agentura Reuters, podle níž však Evropská komise může polskou vládu zažalovat a případně jí uložit finanční sankce, pokud dospěje k závěru, že rozhodnutí soudu Polsko ignoruje.
Z Polska už zazněly kritické reakce. „Pokus zasáhnout jádro stability sociálně-právního systému je pokusem o dalekosáhlou destabilizaci tohoto systému. To nemůžeme dopustit,“ řekl například premiér Morawiecki.
Verdikt by podle něj mohl hypoteticky vést k chaosu vzhledem k tomu, že v jeho důsledku mohou být zpochybněny „statisíce rozsudků vydaných soudci jmenovanými v posledních několika letech“.
Jde o širší spor
Způsob jmenování a odvolávání soudců je součástí širšího sporu o reformu polské justice, která podle Evropské komise podkopává nezávislost polského soudnictví. Unijní soudci případy spojené s reformou posuzovali už několikrát. Předloni například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk polských soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, která polské vládě umožňuje zasahovat do složení nejvyššího soudu. Letos soud EU nařídil Polsku zastavit činnost kázeňského orgánu trestajícího soudce.
Polská vláda většinu námitek Komise, s nimiž se ztotožňuje i řada členských států EU, odmítá jako zasahování do svrchovanosti země. Polský ústavní soud v posledních měsících opakovaně odkládá rozhodnutí o tom, zda je unijní právo nadřazeno polské ústavě.
