Ekologové se tvrdě postavili proti plánům Ruska těžit v Arktidě. Zásah do panenské přírody by podle nich znamenal nevratné změny ekosystému. Případná havárie při dobývání ropy a dalších surovin prý může poškodit životní prostředí na celé planetě.
Negativně se už podle ekologů zapsala těžba dřeva do pevninské části severu. Jehličnaté lesy nahradily méně kvalitní dřeviny a kvůli mrazům navíc rostou pomaleji. To vše má za následek, že nové porosty nestačí dorůstat – po kácení tak lesy pomalu mizí.
Dalším nepříjemným dopadem je i úbytek práce pro místní. „Například v Archangelské oblasti už je pryč pětina všech lesů. Lidé odtud odešli. Dalších více než 30 procent vesnic je na hranici vymření,“ říká Aleksej Jarošenko z ruské pobočky Greenpeace.
Kvůli extrémním klimatickým podmínkám se místní příroda vyrovnává se zásahy člověka několikanásobně déle, než například v mírném pásmu. I případná přírodní katastrofa by tak krajinu poznamenala mnohem silněji. Například uniklou ropu z poškozeného mořského vrtu by ukryl led, proudy by ji následně mohly roznést tisíce kilometrů daleko.
Těžaři ze svých plánů ustoupit nechtějí, nicméně slíbili užít nejmodernější technologie a dopady na přírodu tak zmenšit na minimum. Obrovské investice ale na severu neplánují jen ruské firmy. Hlásí se i další státy, které v minulosti na ekologii ohledy příliš nebraly.
Pozadu nezůstává ani Čína, která o větší vliv v Arktidě usiluje dlouhodobě. Lákají ji přírodní zdroje, ale i obchodní trasy pro zboží do Evropy. Proto chce na severu Ruska investovat hlavně do železnic a přístavů. Vzdálenějším cílem pak je nerostné bohatství Grónska – zde už z čínských peněz rostou konkrétní těžební projekty.
