Řecký soud zastavil stíhání 24 humanitárních pracovníků za špionáž. U napomáhání migraci trvá

2 minuty
Události: Soud s aktivisty kvůli migrantům
Zdroj: ČT

Řecký soud v pátek zastavil trestní stíhání 24 humanitárních pracovníků, kteří čelili obžalobě ze špionáže. Informuje o tom agentura AFP, podle níž tak skončil kontroverzní soudní proces, který začal v roce 2021 a který kritizovala řada lidskoprávních organizací. Ke zproštění obžaloby vyzval v pátek i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) a už dříve i organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina, v níž jsou Řekové i cizinci, ale dál čelí podezření z podpory ilegální migrace, uvedla AFP i deník Kathimerini.

Soud na ostrově Lesbos podle AFP zrušil obžalobu ze špionáže z procesních důvodů, mimo jiné kvůli špatnému překladu obvinění ve spisech pro obžalované cizince. Podle deníku Kathimerini se stažení obžaloby týká i padělání a nezákonného odposlechu rádiových frekvencí. Otevřené ale zůstává vyšetřování skupiny kvůli členství ve zločinecké organizaci, podvodů či pašování migrantů.

Řecká prokuratura vinila členy skupiny mimo jiné z toho, že odposlouchávali vysílání řecké pobřežní stráže a používali falešnou armádní poznávací značku na autě, aby se dostali do uzavřených oblastí na Lesbu.

Pomáhali lidem v nouzi, uvádí úřad OSN

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval řecké úřady, aby dvě desítky humanitárních pracovníků zprostily obžaloby. Podle úřadu pouze pomáhali lidem v nouzi.

„Soudy jako tento jsou hluboce znepokojující, protože kriminalizují zachraňování životů a můžou se stát nebezpečným precedentem,“ řekla novinářům v Ženevě mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.

Proces s 24 obžalovanými, mezi nimiž je i známá syrská plavkyně Sára Márdíníová, začal v listopadu 2021, kdy byl odročen z procesních důvodů. Soud na Lesbu tehdy uvedl, že nemá kompetenci se případem zabývat. Tento týden v úterý byl soud obnoven.

Obžalována je i známá plavkyně

Skupina obžalovaných spolupracovala s řeckou nevládní organizací Mezinárodní středisko pro nouzovou pomoc (ERCI), která působila na ostrově Lesbos do roku 2018, než místní úřady některé její spolupracovníky zatkly. Tři měsíce strávila tehdy ve vazbě i Syřanka Sára Márdíníová, která nyní žije v Německu, kde dostala azyl.

Márdíníová a její sestra Jusra, rovněž plavkyně, utekly před občanskou válkou ve své vlasti a v roce 2015 se proslavily tím, že táhly k ostrovu Lesbos člun s uprchlíky, jemuž selhal motor. Zachránily tak dvě desítky běženců. Jusra v roce 2016 soutěžila na olympijských hrách v Riu de Janeiro a později se stala velvyslankyní dobré vůle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Sára je obžalovaná z toho, že v roce 2018 spolupracovala s ERCI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...