Před sedmdesáti lety, 24. června 1948, zahájil Sovětský svaz blokádu Berlína, během níž západní země téměř jedenáct měsíců letecky zásobovaly západní okupační pásma německé metropole. Ke vzniku jedné z prvních krizí studené války vedly rozpory mezi Spojenci o poválečném vývoji v Německu.
Odříznutím Berlína od západního zásobování vyvrcholily rozpory mezi Západem a SSSR v pohledu na budoucnost Německa, které bylo po válce rozděleno na čtyři okupační zóny. „Sověti ale plánovali dostat celé Německo pod svou kontrolu. Už před koncem války se Josif Stalin vyjádřil, že bude rozhodovat to, kam dojdou čí vojska,“ připomíná historik Ondřej Matějka.
Podle stejného klíče jako celá země byl rozdělen i Berlín, který si ovšem celý nárokovali Sověti. „Jejich tlak na to, aby Spojenci Berlín opustili, byl setrvalý a vrcholil už od počátku roku 1948. Docházelo k incidentům, kdy Sověti z různých záminek omezovali zásobovací cesty nebo zastavili noční vlak, ze kterého nechali západoberlínské občany vrátit do Berlína a britské občany po jedenáctihodinovém čekání propustili. Podobných šikanózních opatření bylo čím dál více. Když to nepomáhalo, Sověti přikročili k blokádě,“ dodal historik.
Rozhodujícím okamžikem pro začátek blokády bylo zavedení nové měny v západních okupačních zónách, čímž Stalinův sen o jednotném Německu v sovětské sféře vlivu ztroskotal.
Nařídil proto od 24. června blokovat všechny vodní a pozemní přístupové cesty, které zajišťovaly spojení mezi Západním Berlínem a částmi Německa pod správou Američanů, Britů a Francouzů. Volné zůstaly jen letecké koridory, na kterých se hned po válce dohodly čtyři vítězné mocnosti.
Stalin počítal s tím, že se izolovaný Západní Berlín bez možnosti zásobování rychle vyčerpá a Moskva nakonec v Německu svůj vliv upevní.
Britští velitelé se chtěli Berlína vzdát
I když nebyli Spojenci na situaci připraveni, velitel amerických sil v Berlíně vydal hned druhý den rozkaz zahájit letecké dodávky. O dva dny později se ke vznikajícímu leteckému mostu připojili i Britové.
„Dopředu nebylo jasné, jak to dopadne. Britský velitel berlínského sektoru nechtěl situaci eskalovat. Nevěřil, že je možné blokádu ustát, a předpokládal, že se bude třeba Berlína vzdát, jinak bude válka. Naproti tomu ale stál Winston Churchill hrozící atomovými zbraněmi, které tehdy Sovětský svaz ještě neměl. Nakonec zvítězil postupný odpor, rozhodnutí Sovětům neustoupit a Berlín nevzdat,“ říká Ondřej Matějka.
Do leteckého mostu se postupně zapojili i letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky. „Odvahu, s jakou byla tato operace uskutečněna, považuji za vskutku obdivuhodnou,“ ocenil aktéry jedné z největších humanitárních akcí v dějinách bývalý německý ministr obrany Franz Josef Jung.
Rozinkové bombardéry přistávaly každých 90 vteřin
Během leteckého mostu bylo do Berlína přepraveno na 2,3 milionu tun potravin, uhlí a pohonných hmot. Celých 11 měsíců přistávala v Berlíně zásobovací letadla zhruba každých 90 vteřin. Pro letouny, které se zúčastnily zásobování Berlína, se vžila přezdívka „Rosinenbomber“ (rozinkové bombardéry), neboť kromě základních potravin přivážely také sladkosti, čokoládu, žvýkačky a rozinky.
Letecký most se neobešel bez provokací ze strany Sovětů. „Do leteckých koridorů vlétali svými letadly a bránili těm těžkotonážním zásobovacím strojům v přistání, nebo prováděli cvičení a stříleli v koridorech granáty. Několik sovětských letounů bylo dokonce sestřeleno, protože bránily vzdušnému koridoru,“ připomíná historik.
Operace se neobešla bez lidských obětí: zahynulo při ní 78 lidí, z toho 31 Američanů, 39 Britů a osm Němců.
Světlo na konci tunelu
„Na konci toho tunelu nebylo žádné světlo, ale letecký most ho tam přinesl,“ zhodnotil před deseti lety význam operace Helmut Trotnow z berlínského Muzea Spojenců. „Pokud by letecký most nebyl úspěšný, historie by vypadala úplně jinak,“ dodal. Mohutná zásobovací akce navíc přiměla Berlíňany začít vnímat západní země jako ochránce, nikoliv jako okupanty.
V únoru 1949 začala Moskva jednat o ukončení blokády. Ta oficiálně skončila 12. května 1949, přesto Spojenci pro jistotu pokračovali v zásobování Západního Berlína ještě několik měsíců.
- První let: 28. června 1948
Poslední let: 30. září 1949 (USA) a 6. října 1949 (Velká Británie)
Maximum přepraveného materiálu za den: 11 738 tun
Nejvyšší počet letadel za den: 1398
Lidé přepravení z Berlína: 225 706
Lide přepravení do Berlína: 24 216 (USA), 34 918 (Velká Británie)
Celkový počet přeletů: 555 370
(Zdroj: Aliiertenmuseum)
Udržení leteckého zásobování pro 2,2 milionu obyvatel Západního Berlína bylo prvním vítězstvím Západu v již doutnající studené válce. Sovětský svaz musel akceptovat rozdělení Berlína i celého Německa na dvě politické jednotky.
7. září 1949 vznikla Spolková republika Německo, Německá demokratická republika se na mapě světa objevila o měsíc později.
Rozdělení Berlína definitivně potvrdilo postavení berlínské zdi v roce 1961.
