Kyjev – Státy se na mezinárodní konferenci v Kyjevě složily na nový ochranný kryt černobylské jaderné elektrárny. Podle francouzského premiéra Francoise Fillona se podařilo na dárcovském summitu získat 550 milionů eur. Ukrajina přitom na vybudování sarkofágu, který by elektrárnu zabezpečil na sto let, potřebuje 740 milionů eur.
Nejméně 550 milionů eur, což je přes 13 miliard korun, se dnes podařilo sehnat na dárcovské konferenci v Kyjevě. Státy se na ní 25 let po černobylském výbuchu skládaly na nový ochranný kryt havarované jaderné elektrárny. „Je to výsledek, který ilustruje smysl pro odpovědnost celého mezinárodního společenství,“ řekl dnes účastník konference, francouzský premiér Francois Fillon.
Kryt narychlo vybudovaný těsně po explozi, pro nějž se na Ukrajině vžil název sarkofág, má posílit nová konstrukce vysoká jako Socha svobody a třikrát těžší než Eiffelova věž. Vybudováno bude i nové úložiště černobylského jaderného odpadu. Podle expertů je nový kryt nutný pro to, aby voda a tající sníh do starého sarkofágu nepronikaly a aby se ozářený prach už nešířil. Nový kryt má rovněž pomoci při rozebrání trosek reaktoru. Kryt označovaný zkratkou NSC (nové bezpečnostní pouzdro) bude široký 257 metrů, dlouhý 164 metrů a vysoký 110 metrů a bude vážit 29.000 tun. Jeho cena bude dosahovat jedné miliardy eur (24 miliard korun) a životnost sto let.
Spokojený je i ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Podle něj byla dárcovská konference průlomová. Zúčastnili se jí představitelé několika desítek zemí.
Česko dá 2,6 milionu eur
Evropská komise už včera oznámila, že na stavbu nového krytu věnuje částku 110 milionů eur. Dnes následovaly sliby dalších států. Spojené státy dají 86 milionů eur, Rusko 45 milionů eur a Ukrajina 29 milionů eur. Česko přišlo s jednorázovým darem ve výši 2,6 milionu eur.
Nový kryt má postavit konsorcium francouzských firem Bouygues a Vinci. Stavba by měla být hotová za čtyři roky.
Jaderný reaktor v Černobylu explodoval 26. dubna 1986 a radioaktivní spad kontaminoval velkou část Evropy, hlavně Ukrajinu, Bělorusko a Rusko, jež tehdy byly součástí Sovětského svazu.
