Lovci nacistů mají prý důkazy, že Doktor Smrt žije v jižním Chile

Santiago de Chile - Lovci nacistických zločinců ze Střediska Simona Wiesenthala mají údajně důkazy o tom, že v jihochilské Patagonii stále ještě žije Aribert Heim, známý jako "Doktor Smrt". Jednoho z deseti nejhledanějších představitelů třetí říše chtějí přímo na místě vypátrat s pomocí kampaně v tamním tisku.

Heim, kterému 28. června mělo být 94 let, sám zdokumentoval stovky lidí, které zavraždil a umučil v rakouském koncentračním táboře Mauthausen, kde byl vězeňským lékařem. Heim si svou kancelář zdobil částmi těl svých obětí, lebku jednoho z jím popravených vězňů používal jako těžítko. Podle těch, kteří přežili, testoval práh bolesti svých obětí operacemi bez narkózy nebo jim přímo do srdce vpichoval injekce benzínu, jedu a dalších tekutin. Dělo se tak v rámci nacistického projektu, který měl za úkol objevit co nejprudší a nejlevnější jed.

Ředitel Wiesenthalova střediska v Izraeli Efraim Zuroff prohlásil, že informace o místě pobytu Heima získali ze dvou nezávislých důvěryhodných zdrojů. Na informace vedoucí k Heimově dopadení je vypsána odměna sedm a půl milionu korun. Zuroff se svým týmem dnes v rámci Operace poslední šance odlétá do chilského města Puerto Montt, kde také žije Heimova dcera. Zločince chtějí lovci nacistů vypátrat i s pomocí kampaně v místním chilském a argentinském tisku. „Doufáme, že naše přítomnost na místě upoutá pozornost, která nám umožní potřebné informace získat,“ cituje Reuters Zuroffa.

Zuroff věří, že Doktor Smrt žije, protože o jeho bankovní konta v Berlíně, na nichž je téměř 30 milionů korun, se dosud jeho děti nepřihlásily. Kdyby to prý udělaly, byl by to důkaz, že je Heim po smrti. Jeho potomkům také připadnou cenné papíry v celkové hodnotě 18 milionů korun. Další indicií Heimovy existence je fakt, že jeho syn nedávno poukázal na dvě soukromé adresy v přepočtu sedm milionů korun, a to, že Heimova dcera také žije na jihu Chile.

Reportér TV Nova Stanislav Motl je ale k informaci skeptický. Ve Studiu ČT24 vysvětlil, že podobné zprávy týkající se Heima se periodicky opakují již řadu let. Místopředseda České rady pro oběti nacismu Tomáš Jelínek se spolu s Motlem shodli v tom, že význam stíhání válečných zločinců má dnes, 63 let po válce, význam spíše symbolický. Je třeba o zločinech hovořit, pojmenovat je a upozornit na nebezpečí jakékoliv totality, ať přichází zprava či zleva.

Stovky nacistů hledaných pro válečné zločiny utekly po druhé světové válce do Latinské Ameriky, hlavně do Argentiny, Chile, Paraguaye a Brazílie. Heim byl po válce dva a půl roku zadržován americkými vojáky, ale později byl bez soudu propuštěn, protože se do zajateckého tábora dostal jako řadový voják. Motl připomněl, že v Německu Heim vykonával lékařskou praxi a měl v Berlíně dokonce činžovní dům. V roce 1962 zmizel poté, co Spolková republika Německo začala stíhat lékaře, kteří působili v koncentračních táborech.

  • Vězni v koncentračním táboře autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/305/30435.jpg
  • Aribert Heim autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/305/30434.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...