Obyvatelé Kolumbie poprvé po půlstoletí volí prezidenta, který nebude muset vést válku s levicovými povstalci z hnutí FARC. V nedělním hlasování ale žádný z kandidátů nezískal více než padesátiprocentní podporu. Z prvního místa do druhého kola, které se má konat 17. června, postoupil pravicový právník a bývalý senátor Iván Duque, který kritizuje mírovou dohodu s FARC z roku 2016. Na druhém místě skončil levicový ekonom a bývalý starosta Bogoty Gustavo Petro.
Kolumbii čeká druhé kolo voleb, zatím vítězí kritik dohody s FARC
Podle konečných výsledků získal Duque získal 39,11 procent hlasů, druhý Petro 25,1 procenta hlasů. Volby provázela rekordní účast 53,4 procenta voličů. Podle deníku El Tiempo byla účast nejvyšší od roku 1974.
Podle kolumbijských médií se ale zatím nedá říct, kdo má větší šance ve druhém kole. Důležité bude to, na čí stranu se přikloní sedm milionů voličů, kteří v neděli hlasovali pro ostatní kandidáty.
Rozhodnout může třetí vzadu
Třetí skončil s těsným odstupem centrista a matematik Sergio Fajardo s 23,7 procenta hlasů. Právě jeho zhruba 4,6 milionu voličů by mohlo podle analytiků rozhodnout druhé kolo. Podle deníku El Tiempo se bývalý starosta Medellínu, který v neděli vyhrál třeba v metropoli Bogotě, zatím veřejně nepřiklonil na stranu žádného z postupujících.
Volební souboj podle agentury Reuters prohloubil obavy o osud mírové dohody s levicovými povstalci z hnutí FARC či o hospodářskou politiku vstřícnou k podnikání. Duque mírovou dohodu kritizuje, Petro zase sliboval pustit se do bohatých byznysmenů.
Nynější volby prezidenta této padesátimilionové jihoamerické země jsou rozhodováním mezi dvěma zcela protichůdnými tábory - levicí a pravicí, což je podle deníku El Tiempo rovněž novinka. A poprvé po dlouhé době má tak v tradičně konzervativní zemi šanci vyhrát levicový kandidát.
Duque chce revizi dohody
Nedělní první kolo měl i podle průzkumů vyhrát jedenačtyřicetiletý Duque, člen strany Demokratický střed, jehož v kampani výrazně podporoval exprezident Álvaro Uribe, který je v zemi stále velmi populární.
Mírovou dohodu z roku 2016 nelze zrušit, lze ale zablokovat její uvádění do praxe. Zbývá totiž přijmout ještě asi 25 procent prováděcích zákonů, včetně těch nejspornějších, jež se týkají mimo jiné soudů pro bývalé povstalce.
Podobně jako někdejší hlava státu Uribe kritizuje i Duque amnestii a začleňování bývalých povstalců z FARC do veřejného života. Od mírové dohody z roku 2016 ustupovat nechce, přidal by k ní ale řadu nekompromisních dodatků.
„To, co požadujeme, je, aby obchod s drogami nebyl považován za politický zločin, tím pádem by se na něj nevztahovala amnestie. Mohli bychom tak zamezit tomu, aby byl obchod s drogami hnacím motorem terorismu v Kolumbii,“ uvedl Duque.
Petro slibuje reformy
Druhý skončil osmapadesátiletý Petro. Favorit levice by naplňování mírové dohody s FARC naopak rád urychlil. Sám kdysi bojoval v jiné guerille, se kterou se vláda také dohodla.
Jako bývalý revolucionář a starosta Bogoty chce rozbít tamní establishment. „V této krásné zemi, přímo na tomto místě může existovat demokracie. Může existovat sociální spravedlnost. V této zemi může existovat lid, který se vzdělává,“ shrnuje svůj program Petro.
Jeho plánované levicové reformy ale části Kolumbijců nahání strach a hlavně ti bohatší narychlo ukládají peníze v Panamě. Pravice si na těchto obavách vystavěla kampaň.
Funkci viceprezidenta obsadí žena
Už nyní je téměř jisté, že poprvé v historii od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886 bude viceprezidentem země žena. S Duquem totiž kandiduje bývalá ministryně obrany a obchodu Marta Ramírezová, která před čtyřmi lety skončila třetí ve volbách prezidenta.
S Petrem se o úřad viceprezidenta uchází psycholožka Ángela María Robledová. Dokonce i se třetím kandidátem, jímž je matematik Sergio Fajardo, tvořila tandem žena, senátorka Claudia Lópezová.
Volby ve stínu Venezuely
Podle analytiků citovaných španělským deníkem El País se budou muset oba kandidáti v kampani před druhým kolem více přiblížit středu.
Duque by měl podle expertů zmírnit ostrou kritiku mírové dohody a více opakovat slovo „Venezuela“, jejíž krize je do značné míry způsobená tamní socialistickou vládou. Naopak levicový Petro by měl více hovořit o ekonomické stabilitě a přestat mluvit o své náklonnosti k socialistické revoluci exprezidenta Venezuly Huga Cháveze.
Volby se konají v době migrační krize související právě s děním v sousední Venezuele. Kolumbie již požádala o mezinárodní pomoc, aby se dokázala vypořádat se stovkami tisíc Venezuelanů, kteří přecházejí hranice kvůli tomu, že v jejich zemi docházejí potraviny a narůstá zločinnost.