Katyňský masakr – bolavá kapitola rusko-polských vztahů

Varšava – Psal se 5.březen 1940. Uvnitř Kremlu právě padlo rozhodnutí o osudu mužů zajatých po sovětském vpádu do Polska na začátku druhé světové války. Stalin schválil návrh šéfa NKVD Lavrentije Beriji o systematickém vyhlazení polské elity. O pouhý měsíc později ohlásily popravčí čety splnění úkolu: hromadnému vraždění padlo za oběť skoro 22 tisíc důstojníků, úředníků, intelektuálů a statkářů a duchovních, které Sověti zajali poté, co za druhé světové války obsadili východní část Polska. Tato událost se do historie zapsala jako katyňský masakr. Ten je pro Poláky nejbolestnějším místem jejich vztahů s Ruskem.

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela skoro 22 tisíc Poláků (15 tisíc z nich byli důstojníci, mezi oběťmi masakru jsou podle historiků i přibližně tři stovky Čechů), kromě důstojníků také intelektuály nebo policisty. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo.

Rozhodnutí k jednomu z nejmasovějších zločinů druhé světové války z března 1940 podepsali sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra.  

2 minuty
Reportáž Jakuba Szántó
Zdroj: ČT24


Až v 90. letech byly u ruských vesnic Mednoje a Jamok a poblíž dnes již ukrajinského Charkova nalezeny další masové hroby. Oběti byly popravovány vstoje výstřelem z německé pistole do týla a někteří byli probodnuti bajonetem užívaným výhradně Rudou armádou. Důvodem k likvidaci polských důstojníků prý byla Stalinova touha po odplatě za porážku Rudé armády v roce 1920, kdy Poláci zabránili postupu bolševiků na východ, a Stalinovo rozhodnutí zbavit polský národ jeho intelektuální elity.

K pravdě, tedy vině za hromadnou vraždu - do té doby lživě házené na nacistické Německo - se Sovětský svaz přihlásil až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990. Další a další příbuzní Poláků, které v roce 1940 v Katyni zavraždila sovětská tajná policie, se obracejí s žalobou na Rusko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rusko, respektive Sovětský svaz, prý podle nich porušilo Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. 

Sovětský svaz, respektive Rusko, podle nich nedodrželo právo na život jejich blízkých a úmluvu porušuje i tím, že odmítá vydat informace o okolnostech smrti Poláků zavražděných v Katyni. Rusko odmítá vydat dokumenty o masakru, spisy v archivech jsou přísně utajené, část dokumentů podle Moskvy obsahuje státní tajemství. 

Masakr v Katyni - tabu v Polsku i Rusku

Katyňský masakr dodnes zůstává citlivou kapitolou v rusko-polských vztazích. Podle různících se údajů bylo v sovětském zajetí na různých místech popraveno 15 až 22 tisíc polských zajatců. Sovětské úřady po desetiletí svalovaly zločin na německé okupanty, než nakonec Michail Gorbačov a Boris Jelcin uznali sovětskou vinu.

Ostatky polských důstojníků zastřelených převážně ranou do zátylku objevili v katyňském lese u Smolenska v roce 1943 němečtí vojáci. Na místo povolali experty z okupované Evropy, kteří dospěli k závěru, že zločin byl spáchán na jaře 1940, tedy ještě před německým vpádem do Sovětského svazu. Sovětská komise naopak obvinila z masakru německé okupanty. Spor se stal pro Moskvu záminkou k přerušení diplomatických styků s polskou exilovou vládou v Londýně v předvečer nastolení prosovětského režimu v Polsku. Téměř až do pádu komunismu byla otázka osudu polských zajatců tabu v obou zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Kyjeva přicestovali Macron, Starmer, Merz a Tusk

Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na svých sociálních sítích. V sobotu, společně s šéfem britské vlády Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedriechem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem, se v Kyjevě účastní setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Česko přes videohovor zastoupí premiér Petr Fiala.
07:47Aktualizovánopřed 5 mminutami

Média tvrdí, že si Indie a Pákistán poprvé telefonovaly

Indický zpravodajský web CNN-News18 tvrdí, že si Pákistán a Indie poprvé telefonovaly. Islámábád si prý přeje i setkání představitelů obou zemí, aby uklidnili současnou situaci. Informaci však zatím nelze ověřit, země se k tomu oficiálně nevyjádřily. K deeskalaci vyzval také ministr zahraničí USA Marco Rubio. Země i v sobotu hlásily vzájemné údery. V indickém Kašmíru pákistánský útok podle tamní policie zabil pět lidí.
06:08Aktualizovánopřed 36 mminutami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 4 hhodinami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 13 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 13 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...