O některých konfliktech odehrávajících se na různých místech planety se hovoří takřka denně, jiné války jsou už zpola zapomenuté. Jednou z nich je i ta v Jemenu, která naplno vypukla loni v březnu a připravila už o život deset tisíc lidí. Tragický víkendový nálet na účastníky pohřbu v metropoli Saná ovládané rebely ale vzbudil mezinárodní pozornost. OSN dokonce varuje před humanitární katastrofou.
Hlavní zájem médií míří na Sýrii, nálety ale mezitím dál ničí školy a nemocnice i v Jemenu. Humanitární pomoc podle neziskových organizací potřebuje 10 milionů dětí, což je na jednu zemi nejhorší statistika na světě.
„Odhaduje se, že přes 21 milionů lidí, což představuje 80 procent populace, potřebuje humanitární pomoc. Skoro polovina z nich jsou děti,“ potvrzuje zástupkyně UNICEF pro Jemen Meritxell Relanová.
Boje vypukly zhruba před dvěma roky, kdy šíitští rebelové za pomoci Íránu svrhli Washingtonem podporovaného prezidenta Hádího a převzali kontrolu nad hlavním městem Saná. Hádijovi loajalisté drží jih a východ země.
Koalice v čele se Saúdskou Arábií bombarduje povstalecká území od března 2015. Pomoc jí poskytují i Francie, Británie, Turecko a Spojené státy. USA ale nyní podporu Saudské Arábie přehodnocují. Zřejmě právě její letadla o víkendu zabila 140 lidí na pohřbu v jemenské metropoli. OSN žádá nezávislé vyšetřování incidentu, který je jedním z nejhorších za celou dobu konfliktu.
„Washington je připravený přizpůsobit svou podporu tak, aby lépe odpovídala americkým principům, hodnotám a zájmům a aby vedla k rychlému a trvalému konci tragického konfliktu v Jemenu,“ oznámil mluvčí americké bezpečnostní rady Ned Price.
Obamova vláda ovšem loni i přes varování schválila další prodej zbraní Rijádu za víc než miliardu dolarů. Spojené státy se teď obávají, že v budoucnu budou muset čelit spoluúčasti na válečných zločinech.
Marné hledání míru v Sýrii
V kontrastu s krizí v Jemenu plní válka v Sýrii světová média pravidelně. Patová situace, čím dál ostřejší diplomatické přestřelky, pokračující boje i humanitární katastrofa stále čekají na řešení.
Hlavním symbolem konfliktu je východní Aleppo, kde v troskách přežívá na 275 tisíc lidí. Zůstávají v obklíčení na území povstalců, radikálů z fronty An-Nusrá a kurdských jednotek. V oblasti, kterou syrská armáda a Rusko bez ustání bombardují, funguje 11 sanitek a třicítka lékařů. Nemocnice, které až dosud dokázaly udržet aspoň minimální provoz, jsou častými cíli náletů.
Rezoluci, která měla nad Aleppem zajistit bezletovou zónu, Rusko o víkendu v Radě bezpečnosti OSN znovu vetovalo. Frustrace z nulového postupu na diplomatickém poli živí čím dál ostřejší výpady na adresu Moskvy. Francie dokonce žádá vyšetřování válečných zločinů.
Moskva ale protestuje. Popírá, že útočí na civilisty. Jejími cíli jsou prý jen teroristické skupiny. „Znají naši pozici a stejně s námi o rezoluci nemluvili. V podstatě chtěli naše veto. Ale proč? Aby zhoršili situaci a vybičovali proti-ruskou hysterii?“ táže se prezident Putin. Šéf Kremlu ale například zrušil plánovanou návštěvu Francie kvůli tomu, že s ním chtěl jeho protějšek hovořit výhradně o Sýrii.
V Donbasu se dál bojuje, i když svět už hledí jinam
Na rozdíl od Jemenu a Sýrie probíhá další konflikt jen několik stovek kilometrů od českých hranic. I když informace o bojích na východní Ukrajině nedostávají v posledních dnech tolik prostoru, v Donbasu se dál válčí.
Boje tu s větší či menší intenzitou trvají dva a půl roku. Na papíře psané dohody o příměří se do reality promítají jen stěží. Koncem září se Kyjev a povstalci v Donbasu dohodli na oddělení bojujících stran. Na dvou místech se to podařilo, na třetím se ale odsun vojenské techniky kvůli těžkým bojům odkládá na neurčito.
Dohled nad křehkým příměřím má na východě Ukrajiny zajišťovat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Na válečný konflikt inspektoři dohlížejí bez zbraní, ale volání po jejich ozbrojení sílí. Přímo na východě Ukrajiny ale takový nápad vyvolal protesty tisíců lidí.
Pokud k tomu opravdu dojde, skupina proruských aktivistů je připravena jít s mezinárodními pozorovateli do konfliktu. „Nepotřebujeme žádné ozbrojené cizince. Za svoji nezávislost bojujeme sami. Všichni to podporují,“ tvrdí lídr organizace Mladá republika Nikita Kiosiv.
Boje na východě Ukrajiny stály od dubna 2014 život už téměř deseti tisíc lidí. Prezident Putin roli Ruska v konfliktu dlouho popíral, dnes ale mluví otevřeně o tom, že Moskva musela ochránit Rusy na Ukrajině. A Západ vyzývá, aby vládu v Kyjevě víc tlačil k plnění Minských dohod. Jestli ale sám dorazí na setkání tzv. Normanské čtyřky příští týden do Berlína, zatím neřekl.
