Dohoda s Íránem o kontrole jeho jaderného programu představuje podle nového amerického ministra zahraničí Mikea Pompea pro svět riziko kvůli svým nedostatkům. USA místo ní použijí vůči Íránu bezprecedentní finanční tlak. Zatímco americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení USA od dohody s Íránem, ostatní signatáři včetně EU a Ruska dali Teheránu najevo, že ji chtějí nadále dodržovat.
„Budou to nejsilnější sankce v dějinách,“ prohlásil v pondělí o dalším americkém přístupu k Teheránu Pompeo, který funkci převzal začátkem května. Írán podle něho musí mimo jiné zcela skoncovat s obohacováním uranu, které v omezeném měřítku dohoda z roku 2015 umožňuje. Další podmínkou je povolení přístupu nezávislých inspektorů do íránských zařízení pracujících s nukleárním materiálem.
Pompeův úřad již bezprostředně po Trumpově oznámení uvedl, že obnovení sankcí se bude týkat mimo jiné bank, ropného průmyslu, automobilek či strojírenství. Pokud by se Írán rozhodl od svého dřívějšího závazku ustoupit a začít opět usilovat o výrobu jaderné zbraně, „jsme plně připraveni reagovat i na to“, řekl Pompeo.
Bouřlivá reakce z Íránu
Teherán se proti projevu ohradil. „Kdo jste, že rozhodujete za Írán a za svět? Dnešní svět nenechá Ameriku, aby za něj rozhodovala, protože země jsou nezávislé. Taková doba již skončila. S podporou našeho lidu budeme pokračovat v naší cestě,“ citovala prezidenta Hasana Rúháního íránská agentura ILNA.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na twitteru napsal, že USA opakují staré chyby. Dodal, že nehledě na americký postoj pokračuje Teherán se svými partnery v hledání řešení, jak mezinárodní dohodu udržet i bez USA. V oficiálním prohlášení pak íránské ministerstvo zahraničí odmítlo americká obvinění a odsoudilo Pompeovo vyhrožování jako otevřené vměšování do vnitřních íránských záležitostí.
„Amerika chce vyvíjet tlak na Írán, aby kapituloval a přijal její nezákonné požadavky,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného íránského činitele. Podle něj „Pompeovy výroky ukázaly, že Amerika určitě chce změnu íránského režimu.“
Američané mají 12 požadavků
Šéf americké diplomacie v pondělí zároveň představil 12 požadavků, jejichž splněním Spojené státy podmiňují zmírnění či zrušení protiíránských sankcí. Kromě ukončení snah o výrobu jaderné zbraně je to například změna přístupu autoritativního režimu vůči vlastním obyvatelům, úplné stažení íránských sil ze Sýrie, konec podpory hnutí Hizballáh v Libanonu či povstalcům v Jemenu nebo propuštění všech uvězněných Američanů.
„Amerika doufá, že naše úsilí směřující k míru a bezpečnosti přinese ovoce i dlouhodobě trpícím obyvatelům Íránu,“ prohlásil ministr. Komentátoři vesměs označili Pompeův projev za velmi rázný. „Američané se snaží tvářit, že s Íránem chtějí dál vyjednávat, ale myslím, že je všem jasné, že těch 12 podmínek je pro Írán naprosto nepřijatelných. Například omezení balistického programu nebo neomezený přístup k vojenským instalacím Íránu jsou podmínky, které nelze přijmout, “ řekl ve vysílání ČT analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.
Pompeo vyzval americké spojence, aby se ke snahám Washingtonu připojili. Evropské státy však dávají najevo, že by rády zachovaly činnost evropských firem v Íránu, a jednají s Teheránem o zachování smlouvy.
„Je otázka, jestli Pompeo těmi partnery nemyslí například Izrael a Saúdskou Arábii. EU jasně dává najevo, že důraz na diplomacii je pro ni naprosto zásadní. Když Mike Pompeo mluví o spojencích, tak tím nemyslí primárně Evropu,“ myslí si Boháček. Zároveň však dodal: „Na druhou stranu transatlantické vztahy vždy přežily nějaké výkyvy spojené se změnou americké administrativy.“
- Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
- Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
- Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
- Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
- Více podrobností o dohodě.
