Irácký nejvyšší soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti plánované na 25. září. Soud chce nejprve posoudit, jestli neporušuje ústavu. Parlament autonomního iráckého Kurdistánu schválil plán na uspořádání referenda v pátek. Okolní země se bouří. Turci už na hranicích uspořádali vojenské cvičení.
Prezident Kurdistánu Masúd Barzání dal už dříve najevo, že referendum nebude znamenat okamžité vyhlášení nezávislosti. Jeho cílem je prý zahájit „seriózní konzultace s Bagdádem“. „Kurdové brání svou existenci víc než půlstoletí a zaslouží si mít svůj stát. Nic víc, nic míň. Chtějí zkrátka mít svou vlast,“ poznamenal obyvatel kurdského města Dahuk Mehdi Madžíd.
Kurdové by v referendu měli odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?“ Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.
Irácký premiér se obává, že hlasování povzbudí okolní státy, aby také zpochybnily svrchovanost a územní celistvost Iráku. Turecko i Írán se zase obávají, že referendum povzbudí separatistické snahy jejich vlastních kurdských menšin.
Turecké ozbrojené síly v pondělí uskutečnily vojenské cvičení na irácké hranici. Podle agentury Reuters se manévrů u hraničního přechodu Habur zúčastnila stovka vojenských vozidel, většinou tanků. Na místě byly i rakety a děla.
Turecký premiér Binali Yildirim zdůraznil, že referendum ohrožuje tureckou národní bezpečnost, a dodal, že Turecko podnikne veškeré nezbytné kroky. „Myslím, že jde o národní záležitost. Turecko musí zasáhnout a referendu zabránit. Musíme ukázat svou sílu,“ konstatoval demonstrant Kader Cakan.
„Na zasedání OSN budeme jednat s iráckým premiérem Abádím. Z toho, co vnímám, jsou naše snahy stejné – neštěpit Irák. Ale právě teď kurdská regionální vláda činí opak – chce zemi rozdělit,“ upozornil turecký prezident Recep Tayyp Erdogan.
K odkladu vyzývají Kurdy také USA. „Spojené státy nepodporují záměr Kurdistánské regionální vlády uspořádat tento měsíc referendum,“ reagoval Bílý dům. Kurdistánskou regionální vládu vyzval, aby „zahájila vážný dialog s vládou v Bagdádu“.
Washington i třeba generální tajemník OSN António Guterres se obávají, že referendum ovlivní společný boj proti radikálům.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
V Iráku mají Kurdové podstatně silnější postavení než v sousedních státech. Země má zhruba 28 milionů obyvatel, Kurdové z nich tvoří necelou pětinu. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.
Spojenci Západu v boji proti islamistům
Spojené státy s Kurdy spolupracují v boji proti radikálům na Blízkém východě. Kvůli ofenzivě v syrské Rakká posílají zbraně kurdským milicím YPG, s nimiž kooperují ve snaze porazit Islámský stát (IS).
To vzbudilo silnou vlnu nevole v Turecku. Ankara totiž považuje YPG za pouhou odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou vedou na teroristickém listu i USA a Unie. PKK stojí za řadou útoků na turecké vládní činitele.
Za spolupráci s „teroristy“ z YPG byli v Turecku začátkem srpna odsouzeni Češi Markéta Všelichová a Miroslav Farkas k nepravomocnému trestu šesti let a tří měsíců vězení. Dvojice tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté.
