Irácký nejvyšší soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti plánované na 25. září. Soud chce nejprve posoudit, jestli neporušuje ústavu. Parlament autonomního iráckého Kurdistánu schválil plán na uspořádání referenda v pátek. Okolní země se bouří. Turci už na hranicích uspořádali vojenské cvičení.
Irák: Nejvyšší soud zablokoval hlasování o nezávislém Kurdistánu, Turci ukazují svaly
Irácký soud zablokoval kurdské referendum (zdroj: ČT24)
Prezident Kurdistánu Masúd Barzání dal už dříve najevo, že referendum nebude znamenat okamžité vyhlášení nezávislosti. Jeho cílem je prý zahájit „seriózní konzultace s Bagdádem“. „Kurdové brání svou existenci víc než půlstoletí a zaslouží si mít svůj stát. Nic víc, nic míň. Chtějí zkrátka mít svou vlast,“ poznamenal obyvatel kurdského města Dahuk Mehdi Madžíd.
Kurdové by v referendu měli odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?“ Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.
Kurdská populace
Irácký premiér se obává, že hlasování povzbudí okolní státy, aby také zpochybnily svrchovanost a územní celistvost Iráku. Turecko i Írán se zase obávají, že referendum povzbudí separatistické snahy jejich vlastních kurdských menšin.
Turecké ozbrojené síly v pondělí uskutečnily vojenské cvičení na irácké hranici. Podle agentury Reuters se manévrů u hraničního přechodu Habur zúčastnila stovka vojenských vozidel, většinou tanků. Na místě byly i rakety a děla.
Turecký premiér Binali Yildirim zdůraznil, že referendum ohrožuje tureckou národní bezpečnost, a dodal, že Turecko podnikne veškeré nezbytné kroky. „Myslím, že jde o národní záležitost. Turecko musí zasáhnout a referendu zabránit. Musíme ukázat svou sílu,“ konstatoval demonstrant Kader Cakan.
„Na zasedání OSN budeme jednat s iráckým premiérem Abádím. Z toho, co vnímám, jsou naše snahy stejné – neštěpit Irák. Ale právě teď kurdská regionální vláda činí opak – chce zemi rozdělit,“ upozornil turecký prezident Recep Tayyp Erdogan.
K odkladu vyzývají Kurdy také USA. „Spojené státy nepodporují záměr Kurdistánské regionální vlády uspořádat tento měsíc referendum,“ reagoval Bílý dům. Kurdistánskou regionální vládu vyzval, aby „zahájila vážný dialog s vládou v Bagdádu“.
Washington i třeba generální tajemník OSN António Guterres se obávají, že referendum ovlivní společný boj proti radikálům.
O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
V Iráku mají Kurdové podstatně silnější postavení než v sousedních státech. Země má zhruba 28 milionů obyvatel, Kurdové z nich tvoří necelou pětinu. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.
Spojenci Západu v boji proti islamistům
Spojené státy s Kurdy spolupracují v boji proti radikálům na Blízkém východě. Kvůli ofenzivě v syrské Rakká posílají zbraně kurdským milicím YPG, s nimiž kooperují ve snaze porazit Islámský stát (IS).
To vzbudilo silnou vlnu nevole v Turecku. Ankara totiž považuje YPG za pouhou odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou vedou na teroristickém listu i USA a Unie. PKK stojí za řadou útoků na turecké vládní činitele.
Za spolupráci s „teroristy“ z YPG byli v Turecku začátkem srpna odsouzeni Češi Markéta Všelichová a Miroslav Farkas k nepravomocnému trestu šesti let a tří měsíců vězení. Dvojice tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté.