Černobyl překryje nový sarkofág, složilo se na něj 29 zemí

Černobyl - V Černobylu začala oficiálně výstavba nového krytu pro čtvrtý blok tamní jaderné elektrárny, jejíž výbuch před 26 lety způsobil největší jadernou havárii v historii. Symbolické tlačítko stiskl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Nový sarkofág má nahradit ten původní, který byl zbudovaný narychlo po nehodě. Dnešní start je ale z velké části pouhou oficialitou. Práce na krytu už totiž nějakou dobu běží. Nákladný projekt financují z velké části západní státy.

Janukovyč při zahájení uvedl, že konstrukce svými rozměry „nemá ve světě obdoby“. Jménem Ukrajiny poděkoval dárcovským zemím za porozumění a skutečnou podporu při překonávání následků největší jaderné katastrofy v dějinách.

Práce na novém sarkofágu s hmotností skoro 30 tisíc tun trvají od roku 2010. Ukrajinská vláda počítá, že na jeho dokončení budou potřeba ještě tři roky. Sama Ukrajina ale na nákladnou stavbu nemá. Částka v přepočtu 25 miliard korun proto půjde od investorů v zahraničí. „Je to velká událost nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svět. To, že se podařilo sehnat tolik peněz a že se práce rozeběhly, je neskutečný úspěch,“ míní ukrajinský ministr krizových situací Victor Baloga. Příslušné prostředky na stavbu krytu se ale dávaly dohromady několik let. „Podílí se na tom 29 vlád. Celá Evropská unie, Japonsko, Kanada a Spojené státy,“ připomněl ředitel odboru hodnocení jaderné bezpečnosti Jiří Veselý.

Původní sarkofág, který měl odstínit havarovaný blok a umožnit pohyb v okolí a likvidační práce, byl už od samého počátku stavěn v rychlosti jako naprosté provizorium. „Vzhledem k tomu, za jakých podmínek byl vybudován, je značně nestabilní,“ upozorňuje Jiří veselý. Hlavním zdrojem nestability je podle něj velká hmotnost betonu na pískovém podloží. „Již před delší dobou bylo rozhodnuto o stavbě nového lehkého sarkofágu, který ten starý překryje a umožní jeho postupnou likvidaci,“ dodal Veselý.

Nový kryt havarovaný blok hermeticky uzavře nejméně na sto let

Novou konstrukci by mělo nestabilní podloží lépe unést. „Výška na horní straně oblouku je 108 metrů, rozpětí je 270 metrů a šířka stavby bude přes celý havarovaný blok, tedy 150 metrů,“ upřesnil Veselý. Obří konstrukce zatím roste asi 250 metrů od zničeného čtvrtého bloku elektrárny, aby se zmírnil dopad radiace na dělníky. Přesune se nad něj po kolejích až po dokončení. „Jak se spustí tato střecha, uzavřou se hermetické přepážky, který oddělí ten blok tak, aby do životního prostředí neunikala ani stopa radioaktivity,“ uvedl Veselý.

Kdyby se současný kryt rozpadl a ztratil svou schopnost těsnit a stínit, vzniklo by značné riziko nejen pro okolní obyvatele. „Mohlo by dojít k tomu, že by emise prachu a plynu stoupaly do ovzduší a zamořovaly širší okolí,“ varuje Veselý. Během následujících sta let by měl být zlikvidován starý sarkofág, reaktor a všechny jaderné odpady, na něž bude vybudováno úložiště v těsné blízkosti. Hospodářské využití oblasti se dá ale očekávat až za stovky let.

Čtvrtý reaktor v Černobylu explodoval v dubnu 1986 a radioaktivita z jeho nitra se rozšířila do rozsáhlých oblastí severovýchodní a severní Evropy. Výbuch bezprostředně usmrtil 31 lidí a tisíce dalších zahynuly na choroby vyvolané vysokou radiací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 46 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...