Münzkirchen – Marie Mandlová – tak zní jméno jedné z nejbrutálnějších nacistických dozorkyň za druhé světové války, která podepsala ve vyhlazovacím táboře Osvětim rozsudek smrti pro zhruba půl milionu žen a dětí. Mandlová svých činů nikdy nelitovala, koncem života několikrát zopakovala, že by vše udělala znovu a stejně. Koncem roku 1947 byla v Krakově za týrání vězňů, podíl na výběru do plynových komor a podíl na lékařských experimentech odsouzena k trestu smrti. Popravena byla v Krakově 24. ledna 1948, její poslední slova byla: „Ať žije Polsko!“
„Bestie z Osvětimi“ - o svých obětech mluvila jako o pokusných králících
Narodila se 10. ledna 1912 v rakouském Münzkirchenu u německých hranic jako čtvrté a nejmladší dítě místního ševce. „Moje dětství a mladická léta byly to nejkrásnější v mém životě,“ napsala poté v cele v roce 1947. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 si sehnala práci dozorkyně v koncentračním táboře Lichtenburg v Sasku-Anhaltsku, odkud přešla v květnu 1939 do nového tábora Ravensbrück u Berlína. Tento tábor byl od počátku určen výhradně pro ženy. Do Ravensbrücku byly například deportovány i ženy z vypálené obce Lidice, v květnu 1944 zde zemřela i známá česká novinářka a spisovatelka Milena Jesenská.
Právě tady se již projevila brutalita Mandlové, jež zde získala přezdívku „Bestie“. „Mandlová nás prakticky neustále bila, kopala, trhala nám vlasy,“ vzpomínala po válce jedna vězenkyně. V dubnu 1942, poté co vstoupila do nacistické strany, se Mandlová stala vedoucí dozorkyní. Nosila vždy uniformu a bílé rukavice, v táboře osobně vybírala vězeňkyně na zrůdné nacistické pokusy. Lékařské experimenty zde vedl doktor Karl Gebhardt; táborem prošlo na 132 000 žen a dětí, z nichž skoro 70 procent zemřelo. Mandlová, stejně jako ostatní dozorkyně, mluvila o svých obětech jako o pokusných králících.
GALERIE
Gabi Neumann na snímku z Osvětimi autor: ČT24, zdroj: ČT24
V říjnu 1942 byla Mandlová převelena do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, konkrétně do ženského tábora v Březince. Vedle šéfky tohoto tábora dohlížela i na ostatní přidružené ženské tábory v okolí. Mandlová se zde aktivně účastnila selekcí a bití vězeňkyň. Obojí jí prý poskytovalo potěšení, obzvláště selekce dětí. Vlastnoručně zde měla podepsat rozsudek smrti pro zhruba 500 000 žen a dětí. Na její popud také vznikl dívčí orchestr, který měl za povinnost vyhrávat při různých příležitostech, při oslavách dozorců, selekcích, při příchodech či odchodech, při popravách i při odchodech do plynu… Ženy, které se vrátily vyčerpané z práce, musely ještě pochodovat v rytmu hudby. Za svoji službu získala Mandlová nacistický válečný kříž.
Koncem roku 1944 byla Mandlová převelena do pobočného tábora Mühldorf (spadal pod Dachau). V květnu 1945 uprchla přes Bavorsko do svého rodného Münzkirchenu, kde byla v srpnu 1945 zatčena americkými silami. V roce 1946 byla předána Polsku, kde byla nakonec v lednu 1948 popravena.
