„Babčenko ležel v kaluži krve, prosil, ať ho nerozesmívám.“ BBC popisuje zinscenovanou smrt novináře

Bylo třeba získat nezbytné zpravodajské informace, hájí zfalšování vraždy ruského novináře Arkadije Babčenka v Kyjevě údajný najatý vrah. S Ukrajincem Olexejem Cymbaljukem hovořil exkluzivně zpravodaj BBC. Cymbaljuk popisuje, jak v osudný den dojedl polévku, objednal si taxi a odjel „zabít“ Babčenka. Pak poslal zprávu údajnému objednavateli vraždy, kterého následně dopadli ukrajinští agenti. Fingovaná vražda vyvolala ve světě rozhořčené reakce.

Bývalý pravoslavný kněz Olexej Cymbaljuk je aktivním členem jedné z ukrajinských pravicových skupin. Jako dobrovolník se účastnil bojů v Donbasu. Cymbaljuk BBC řekl, že ho začátkem dubna oslovil jeho známý, ukrajinský výrobce zbraní Boris Herman, s plánem atentátu na Babčenka.

Následovala celá řada osobních setkání, výměna zpráv a příprava zálohy ve výši 14 tisíc dolarů za vraždu novináře. Cymbaljuk se domnívá, že byl osloven, protože si Herman myslel, že je snadno zmanipulovatelný – to se ovšem spletl. Cymbaljuk tvrdí, že informoval ukrajinské bezpečnostní služby hned poté, co mu byl vražedný plán předestřen.

Několik dní před tím, než se měl falešný atentát uskutečnit, se Cymbaljuk poprvé setkal s Babčenkem v novinářově bytu. Jeden z ukrajinských činitelů je představil slovy: „Pozdravte svého možného vraha.“

„Dojedl jsem polévku a jel jsem zabít Babčenka“

K zinscenované vraždě mělo dojít 29. května. „Dojedl jsem polévku, zavolal si taxíka a jel jsem zabít Babčenka,“ vzpomíná na osudný den údajný najatý vrah. „V bytě ležel Babčenko v kaluži krve a čekal, až přijede sanitka. Popřál jsem mu hodně zdraví a on mě prosil, ať ho nerozesmívám,“ uvedl Cymbaljuk.

Sám se pak přesunul na bezpečné místo, kde sledoval zprávy o vraždě na sociálních sítích. Později v noci poslal Hermanovi zprávu že „parazitického červa vyřešil“. Na následnou schůzku obou mužů již nedošlo, jelikož ukrajinští agenti Hermana zadrželi ve chvíli, kdy se pokoušel opustit zemi. Krátce nato Babčenko šokoval svět, když vstal z mrtvých a objevil se na tiskové konferenci.

Herman sice nezpochybnil verzi o spiknutí. V současné době ale tvrdí, že rovněž spolupracuje s ukrajinskými bezpečnostními službami a celou dobu prý věděl, že atentát bude zinscenovaný. Dosud ale on, ani jeho právníci nepředložili žádné důkazy, které by toto tvrzení dokazovaly, upozorňuje BBC.

Babčenkova zfingovaná vražda šokovala celý svět. Řada novinářů varovala před šířením podobných hoaxů, které podle nich mohou posílit ruskou propagandu. Šéf NATO Jens Stoltenberg varoval, že ukrajinská operace může podkopat důvěru ve svobodná média.

Kyjev hájí neobvyklý postup snahou odhalit údajnou rozsáhlou a Ruskem organizovanou operaci, jejímž cílem bylo zlikvidovat opozičně smýšlející Rusy, především novináře a blogery, kteří otevřeně kritizují ruskou vládu. Navíc šlo prý o to, získat od objednavatele vraždy seznam dalších 30 lidí určených údajně rovněž k likvidaci. Moskva veškerá nařčení odmítá.

Babčenko je považován za jednoho z nejznámějších ruských válečných zpravodajů. Když jako osmnáctiletý studoval v Moskvě právo, byl povolán do vojenské služby a sloužil ve dvou čečenských válkách v 90. letech. Své vzpomínky zpracoval do memoáru Válka jednoho vojáka.

„V roce 2000 se stal novinářem, působil třeba v ruské televizi NTV nebo v denících Moskevský Komsomolec a Novaja gazeta. Od svého nástupu se věnoval především vojenské problematice. Patřil k velkým kritikům role ruské armády a Ruska obecně v konfliktech v Jižní Osetii, v Sýrii i v Donbasu,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.

Jako zpravodaj Babčenko informoval třeba také o rusko-gruzínském konfliktu v létě 2008. Vydával časopis Iskusstvo vojny (Válečné umění). V roce 2012 byl stíhán za výzvy k organizování nepovolených demonstrací. Kritizoval vojenské angažmá Ruska na východě Ukrajiny a později i v Sýrii.

V roce 2014 psal o protestech na Majdanu. Pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC – v roce 2014 informoval o sestřelení ukrajinského vrtulníku na východě Ukrajiny.

V roce 2016 vzbudil v Rusku vlnu pobouření svým výrokem na adresu armádního souboru Alexandrovců, kteří zahynuli při letecké katastrofě nad Černým mořem. Jeho slova o tom, že si žádné politování nezaslouží, vyvolala výzvy k dalšímu trestnímu stíhání a odebrání občanství.

Loni uprchl kvůli výhrůžkám přechodně do Prahy, nakonec skončil v Kyjevě, kde ho 29. května 2018 měli zastřelit. Nakonec se ale ukázalo, že šlo o zinscenovanou vraždu ukrajinskou tajnou službou.

Arkadij Babčenko
Zdroj: Jörg Carstensen/ČTK/DPA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...