Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic (RSF) tvrdě kritizovala zinscenování vraždy ruského novináře Arkadije Babčenka ukrajinskou tajnou službou SBU, která se podle svých slov snažila odhalit údajné ruské iniciátory zločinu. RSF varovala před využíváním novinářů pro šíření falešných zpráv – drastický postup Ukrajinců podle organizace nemůže nic ospravedlnit. Případ vyvolal smíšené reakce mezi novináři po celém světě, řada Babčenkových kolegů ale slavila.
Šok, úžas i varování před posílením ruské propagandy. Novináři reagují na „obživnutí“ Babčenka
Babčenko vstal z mrtvých, svět kroutí hlavou (zdroj: ČT24)
„Reportéři bez hranic vyjadřují své nejhlubší rozhořčení v souvislosti s manipulací ukrajinských tajných služeb, což je novým krokem informační války. Pro vládu je vždy velmi nebezpečné hrát si s fakty, zvláště pak využívat novináře pro své falešné zprávy,“ napsal na Twitteru generální tajemník RSF Christophe Deloire.
Mezinárodní organizace Výbor na ochranu novinářů (CPJ) postupy Kyjeva označila za bezprecedentní a požádala úřady, aby vysvětlily důvody takto drastických opatření. Podle koordinátorky evropské a asijské pobočky organizace Niny Ognjanovové plánuje výbor událost prošetřit.
Lidský život je nade všechno, o tom nemůže být sporu. Ale nejsem si jistá, jestli dopadení zločince stojí za věrohodnost státního útvaru, protože teď vám každý ruský troll odpoví, že ať se stalo cokoli, tak si to vymysleli a zítra to budou dementovat. Je to celé strašně sporné.
„Provokace a cirkus“
Postup ukrajinských činitelů kritizují i někteří novináři po celém světě. Podle nich tím Kyjev napomohl prokremelské propagandě a šíření falešných zpráv. „Provokace a cirkus. Samozřejmě že okamžitě obvinili Rusko, aniž (případ) prošetřili. Ukrajina zinscenováním smrti Babčenka dala ruské státní televizi obrovský dárek,“ komentoval zvláštní operaci SBU na Twitteru zpravodaj britského listu The Daily Telegraph v Rusku Alec Luhn.
„Babčenko je blbec a my všichni jsme osli, že jsme tomu uvěřili,“ uvedl ruský novinář Alexej Kovaljov. „Nemůžu se rozhodnout, jestli je to nejgeniálnější, nebo velkolepě hloupá zpráva, o níž jsem kdy slyšel. Myslím, že obojí,“ přidal se moskevský zpravodaj pro Financial Times Max Seddon.
Analytik Mark Galeotti upozorňuje na to, že Kreml získal do budoucna skvělý podklad pro vlastní argumentaci. „Když bude zabit někdo další, Rusko může hrát hru 'jak víte, že se to doopravdy stalo?'“ řekl expert.
„Jako z hollywoodského filmu“
Překvapivé odhalení uvítali Babčenkovi kolegové z branže. Oslavovalo se jak na Ukrajině, tak i v Rusku. „Je to jako z hollywoodského filmu. Jsem ráda, že je Arkadij Babčenko naživu. Měli jsme rozdílné názory, ale v každém případě si myslím, že teror je nepřijatelný. Lidé by neměli být zabíjení pro to, v co věří. Proto jsem ho podporovala,“ prohlásila ruská novinářka a politička Ksenia Sobčakovová.
„Jsem v šoku – v šoku v dobrém slova smyslu. Za posledních 24 hodin jsem dvakrát přežil tak velký stres. Babčenko by mi měl dát peníze na léky,“ poznamenal ukrajinský novinář Sergij Grišin.
V Rusku, na Ukrajině, v tomhle bloku je velice těžké být novinářem. Pozice lidí, kteří si dovolí kritizovat režim, ať už obsazení Krymu, nebo postup Ruska v Sýrii, to je tenký led, kde lidé vědí, že je může čekat něco jako zastrašování, věznění, ale bohužel i vražda, smrt.
Varování mezitím přichází od některých západních komentátorů. „Cíl byl hezký: chytit vraha. Ale prostředky – předstíraná smrt a zveřejněné zprávy o ní – zmenší již tak mikroskopickou důvěru, kterou Ukrajinci mají ke své vládě a médiím,“ varovala americká publicistka Anne Applebaumová v listu The Washington Post.
Britskému listu The Guardian Babčenkův příběh připomíná pochmurný román ukrajinského spisovatele Andrije Kurkova o muži v depresi, který si objednal vlastní vraždu. V tomto případě není důvod se smát, ale ptát se, zda předstíraná vražda nezpůsobí více škody než užitku: „Až bude příště nějaký kritik Kremlu zastřelen nebo otráven nebo se zřítí z balkonu a roztříští se o beton, vždy jako první vyvstane otázka: Opravdu je mrtvý?“ upozornil komentátor.
Mluvčí AI Pařízková: Dopadnout vrahy novinářů trvá v Evropě dlouho (zdroj: ČT24)
Ruská média žertují na adresu Ukrajinců, varují před ztrátou důvěry
Smíšené ohlasy vyvolává předstíraná vražda i v ruských médiích. „Elvis žije,“ zažertovala prokremelská televize RT na svém frankofonním webu. „Světový smutek šlápl do h…a,“ rozhořčil se Moskovskij komsomolec.
V pořádku se celý případ nezdá ani liberálnímu listu Vedomosti, který poukázal na úskalí situace, do níž se Kyjev dostal: „Po představení takové úrovně bude těžší důvěřovat nejen zprávám médií, ale i oficiálním potvrzením od prvních mužů státu. V dlouhodobé perspektivě to nejen zabíjí důvěru k 'potvrzeným' informacím, ale stírá se i tenčící se hranice mezi skutečností a výmyslem.“
Publicistka Šustrová: Všechny oklamat? Jsou lepší nástroje (zdroj: ČT24)
Ukrajinské tajné služby tvrdí, že odhalily plán ruských agentů, kteří smrt novináře nařídili. Vraždě ale údajně zabránili a zadrželi prostředníka, který najal vraha. U sebe prý měl Babčenkovu fotografii z cestovního pasu – tedy snímek, ke kterému se mohou dostat jen ruské vládní úřady.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko již oznámil, že novinář i jeho rodina budou mít nepřetržitou ochranu. „Proč se tohle vůbec stalo? Za účelem destabilizace situace na Ukrajině, ukázat neschopnost úřadů, a samozřejmě Rusko se chce zbavit těch, kterých se nejvíc bojí. Jsem rád, že celá operace proběhla úspěšně a nedovolili jsme jim naplnit tento scénář,“ uvedl Porošenko.
Babčenko je považován za jednoho z nejznámějších ruských válečných zpravodajů. Když jako osmnáctiletý studoval v Moskvě právo, byl povolán do vojenské služby a sloužil ve dvou čečenských válkách v 90. letech. Své vzpomínky zpracoval do memoáru Válka jednoho vojáka.
„V roce 2000 se stal novinářem, působil třeba v ruské televizi NTV nebo v denících Moskevský Komsomolec a Novaja gazeta. Od svého nástupu se věnoval především vojenské problematice. Patřil k velkým kritikům role ruské armády a Ruska obecně v konfliktech v Jižní Osetii, v Sýrii i v Donbasu,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Jako zpravodaj Babčenko informoval třeba také o rusko-gruzínském konfliktu v létě 2008. Vydával časopis Iskusstvo vojny (Válečné umění). V roce 2012 byl stíhán za výzvy k organizování nepovolených demonstrací. Kritizoval vojenské angažmá Ruska na východě Ukrajiny a později i v Sýrii.
V roce 2014 psal o protestech na Majdanu. Pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC – v roce 2014 informoval o sestřelení ukrajinského vrtulníku na východě Ukrajiny.
V roce 2016 vzbudil v Rusku vlnu pobouření svým výrokem na adresu armádního souboru Alexandrovců, kteří zahynuli při letecké katastrofě nad Černým mořem. Jeho slova o tom, že si žádné politování nezaslouží, vyvolala výzvy k dalšímu trestnímu stíhání a odebrání občanství.
Loni uprchl kvůli výhrůžkám přechodně do Prahy, nakonec skončil v Kyjevě, kde ho 29. května 2018 měli zastřelit. Nakonec se ale ukázalo, že šlo o zinscenovanou vraždu ukrajinskou tajnou službou.
Arkadij Babčenko