Soul - Organizace Amnesty International zveřejnila nejnovější satelitní snímky pracovních táborů Severní Koreje. Ty největší z nich se podle ní rozrůstají, nejrozsáhlejší z nich se rozkládají na území větším, než je třeba Praha. „Pokud víme, tak jsou tu čtyři tábory pro politické vězně v odlehlých oblastech a jsou obrovské. Naše satelitní snímky ukazují, že ten největší z nich má asi 560 čtverečních kilometrů,“ uvedl Raviv Narayen z výzkumného týmu Amnesty International. V lágrech totalitní země je v současnosti podle odhadů mezi stem až dvěma sty tisíci lidí. KLDR existenci pracovních táborů pro politické vězně popírá.
Záběry takzvaného tábora 15 na jihu země a tábora 16 na severu KLDR byly pořízeny v letech 2011 až 2013. Ty z tábora 16, v němž KLDR drží asi 20 000 vězňů, ukazují „přítomnost nových budov, což naznačuje značné zvýšení počtu zadržovaných“, uvedla Amnesty International. Naopak v táboře 15 bylo od roku 2011 zbouráno téměř 40 budov sloužících jako ubytovny.
V gulazích je podle organizace nejméně 100 000 lidí - odpůrců režimu, ale i těch, kteří se dopustili zdánlivě banálních prohřešků. Ve své zprávě Amnesty International podrobně popisuje utrpení, kterému byli zadržovaní v táboře vystaveni. To opírá o výpovědi bývalých vězňů i jejich dozorců. Jeden z nich, přeběhlík identifikovaný jen jako Ri, který v táboře sloužil jako dozorce od 80. do 90. let minulého století, vypověděl, že vězni si museli sami vykopat hrob, „než byli zabiti ranou kladivem do týla“.
„Dva vězně chytili při pokusu o útěk a následovala veřejná poprava. Nejdřív ho zbili tak, že málem zemřel. Byl přivázaný k tyči, ruce svázané za zády, nohy svázané, páska přes oči. Pak jeden ze strážců vykřikl: Ve jménu lidu, zastřelte nepřítele revoluce. Střelili ho třikrát do hlavy, třikrát do hrudníku a třikrát do nohou. Lidé se na to dívali bez dechu. Neplakali. Bez jakýchkoli emocí tam stáli a pak se rozešli,“ vypráví Kim Jang Sun, která se sama do tábora dostala za obvinění z pomluvy. Vystupovala totiž jako tanečnice pro bývalého vůdce Kim Čong-ila a rodině jednou řekla, že její kamarádka s ním měla poměr.
Některé škrtili a pak dobili k smrti. Podle jednoho ze svědectví ženy obvykle „zmizely“ poté, co byly znásilněny. „Poté, co strávily noc 'službou' vysokým činitelům, musely zemřít, aby se to tajemství nikdo nedozvěděl. Stejné to je ve většině táborů pro politické vězně,“ dodal Ri.
Vyšetřovací komise OSN o porušování lidských práv v Severní Koreji předloží závěrečnou zprávu Radě OSN pro lidská práva v březnu 2014. Severokorejské úřady vytvoření této komise odmítly a nedovolily jí vstup na své území. Svědky, které komise vyslechla, KLDR označuje za lháře.
