Z Ostravy zmizely všechny kaly z lagun po Ostramu. Zápach z nich obtěžoval místní obyvatele léta

Společnost AVE CZ odvezla z Ostravy všechny kaly z lagun po chemičce Ostramo. Dodržela tak harmonogram, který jí přikazoval odvézt kaly do konce letošního roku. Skončila tak hlavní etapa sanace jedné z největších ekologických zátěží v Česku. Část kalů je nyní uložena v meziskladech, příští rok budou spáleny v Německu.

Laguny desítky let obtěžovaly obyvatele v okolí především zápachem. Nejhorší část je pryč, sanace lagun ale potrvá ještě roky. Je potřeba především vyčistit kontaminovanou zeminu. „Dokončili jsme vymístění stabilizovaných kalů z prostoru lagun. Poslední transport odsud odjel 19. prosince,“ řekl ředitel podniku Diamo Ludvík Kašpar. Dodal, že další kroky jsou v gesci ministerstva financí.

Projekt se podle ředitele potýkal s řadou komplikací už od roku 2003, kdy byl zahájen. „V tomto roce největší komplikace samozřejmě způsobila epidemie koronaviru a konec tlakové plynárny ve Vřesové, který donutil nás a především firmu AVE, která zajišťovala odtěžení kalů, k tomu, aby hledala jinou koncovku pro energetické využití kalů,“ řekl Kašpar.

Kaly dokázla využít jen plynárna ve Vřesové

Plynárna Sokolovské uhelné ve Vřesové byla jediným zařízením v Česku, které bylo schopno a ochotno upravené kaly z ostravských lagun přijmout a energeticky využít. Její provoz ale letos v srpnu skončil.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl v tiskové zprávě, že je rád, že se našlo jiné řešení a přes komplikace s ukončením provozu plynárny ve Vřesové se harmonogram daří naplňovat. „Nutné meziuschování kalů je podle dodavatele bezpečné a v souladu s platnou legislativou,“ uvedl ministr.

Kašpar řekl, že jedno skladovací místo je v jižních a jedno v severních Čechách. „Zbývá 12 tisíc tun. AVE má do roku 2022 termín tyto kaly zlikvidovat a budou se likvidovat energetickým využitím,“ řekl Kašpar.

Cementárny kaly nechtěly, skončí v Německu

Vedoucí provozu AVE CZ Martin Chyba předpokládá, že zbývající kaly se podaří spálit příští rok. Kvůli ukončení provozu plynárny ve Vřesové firma hledala v Česku jiné koncové zařízení pro likvidaci, vzhledem k velkému množství vápna v materiálu hlavně cementárny. „Bohužel jsme nebyli schopni se s cementárnami domluvit, aby tento odpad odebíraly,“ řekl Chyba. „Koncovka se podařila najít v Německu. Určitě se to prodraží,“ dodal.

Mluvčí Diama Jana Dronská uvedla, že smluvní částka za zakázku se proto po souhlasu dotčených institucí navýšila o 27,5 milionu korun. „Odvoz nadbilančních kalů tak vyjde celkem na 480 milionů korun,“ uvedla Dronská.

Diamo zajišťuje také čištění silně kontaminovaných vod z lagun. „Bude následovat doprůzkum, který bude spočívat v odvrtávání průzkumných vrtů, aby se zjistilo, v jakém rozsahu je kontaminace podloží, do jaké hloubky,“ řekl ředitel odštěpného závodu Odra Petr Kříž. Podnik pak lagunu zakryje fólií, aby zabránil pronikání dešťové vody do podloží a snížil zatížení čistírny lagunových vod.

Víc než stoletá historie skládky

Historie skládky sahá do roku 1888, kdy vídeňský průmyslník založil v Ostravě rafinerii minerálních olejů. Závod počítal se zpracováváním ropy z Haliče. Hlavním produktem byl petrolej na svícení. Později se rafinerie orientovala na výrobu leteckého benzinu a olejářskou výrobu, zejména mazacích složek pro motorové a turbinové oleje. I když továrna byla původně na periferii, s rozmachem Ostravy se ocitla ve středu městské zástavby, nedaleko domů a bytů. Mezitím se ze soukromé továrny stal státní podnik OSTRAMO.

V průběhu desetiletí vznikly v areálu tři velké skládky odpadů z rafinerie – laguny. V první vlně privatizace získal chemičku i se závazkem odstranit ekologické škody Vítězslav Vlček, který pokračoval v provozu regenerace olejů. Po katastrofálních povodních v roce 1997, které zasáhly i rafinerii, firma s velkými dluhy zkrachovala.

Po ukončení činnosti chemičky Ostramo převzal vzhledem k rozsahu a náročnosti likvidace lagun odpovědnost za jejich odstranění stát. Odtěžování začalo v roce 2004. Provázely ho problémy a v roce 2011, kdy bylo vytěženo na 200 tisíc tun kalů, se odtěžování zastavilo. Ukázalo se, že v lagunách bylo dalších 91 562 tun odpadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr životního prostředí Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 5 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 11 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.