Ústavní soud zamítl stížnost historičky Evy Nečasové. Justice jí uložila, aby se omluvila za dvě tvrzení o šlechtici Hugu Salmovi-Reifferscheidtovi. Ve svých knihách ho přirovnala k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a jeho přihlášení k německému občanství v roce 1939 připodobnila k vlastizradě. Podle ústavních soudců má svoboda vědeckého bádání své hranice a soudný badatel si musí dát pozor na užitá přirovnání.
Dcery někdejšího majitele rájeckého panství Hugo Salm-Reifferscheidta žalovaly historičku Evu Nečasovou za její výroky v publikacích věnovaných restitucím Cui bono restituce I. a II. Soud jim dal před šesti lety za pravdu a uložil historičce, že se musí za výroky písemně omluvit.
Eva Nečasová sice písemnou omluvu zaslala, současně se ale obrátila na Ústavní soud. V ústavní stížnosti poukazovala na to, že bylo porušeno právo na svobodu projevu a právo na svobodu vědeckého bádání. Tvrdila, že výrokem, za který se má omluvit, nehodnotila otce žalobkyň, ale mínila ho obecně, jako kritiku postupu správních orgánů rozhodujících o státním občanství, jejichž úsudky postrádaly logiku.
ÚS: Svoboda vědeckého bádání má své hranice
Ústavní soud se ale Evy Nečasové nezastal. V projednávaném případě je důležité, že historička výsledky svých bádání prezentovala způsobem, v němž předkládá svůj hodnotící úsudek, vyjadřující její názor a její postoj k faktům na základě vlastních kritérií.
První sporný výrok je podle Ústavního soudu příliš expresivní. „Objevují-li se v něm výrazy ,Adolf Hitler‘ a ,Norimberský soud‘. Z kontextu celého článku je pro běžného čtenáře snadno učinitelný závěr, že mezi osobami Huga Salma-Reifferscheidta a Adolfa Hitlera není rozdíl,“ vysvětlil soudce zpravodaj.
V případě druhého výroku stěžovatelka vyplnění žádosti o německé občanství jednoznačně označila za vlastizrádné jednání, aniž by kdy byly prokazatelně osvětleny důvody, pro které Hugo Salm-Reifferscheidt předmětnou žádost vyplnil.
„Profesionální badatelka se měla vyvarovat takových formulací,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Poukázal na to, že Salmův poměr k nacismu a jeho tehdejší chování jsou předmětem sporů, proto není namístě natolik kategorická kritika.
Salmova dcera chce obnovit správní řízení o občanství otce
Salmovi potomci v minulosti tvrdili, že dotazník s přihlášením k německé národní příslušnosti podepsal pod nátlakem nacistů. Dotazník je klíčový pro rozhodování o Salmově poválečném občanství, a tedy také o jeho restitučním nároku. Salmové v restitucích požádali o rozsáhlý majetek na Blanensku včetně zámku Rájec nad Svitavou, dosud neuspěli.
Hugo Salm-Reifferscheidt zemřel v březnu 1946, osmnáct dní po smrti mu bylo doručeno osvědčení o udělení prozatímního československého občanství. Šlo však jen o provizorium. Marie Salmová se podle advokátky Aleny Kinclové snaží dosáhnout obnovy správního řízení o občanství jejího otce. Rozhodovat bude Městský soud v Praze.
- Salmové patřili po staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Zastávali nejvyšší funkce v markrabství - posty moravských hejtmanů. Na Blanensku vlastnili asi 7000 hektarů půdy včetně nemovitostí zahrnujících zámky Blansko a Rájec. O majetek přišli na základě Benešových dekretů. Potomci hraběte tvrdí, že se k německé národnosti sám nepřihlásil a říšské občanství si za druhé světové války zvolil pod nátlakem.
Krajský soud v Brně žalobě Salmových před šesti lety vyhověl jen z menší části a uložil Evě Nečasové, aby jim zaslala písemnou omluvu. Zároveň měla poslat také ředitelům vybraných knihoven písemné oznámení o tom, že v publikovaných statích zasáhla do osobnostních práv Huga Salm-Reifferscheidta nepravdivými výroky.
Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí změnil a žalobu Salmových zamítl. Do hry však vstoupil ještě Nejvyšší soud a znovu případ vrátil do Olomouce. Napodruhé pak vrchní soud a v omezeném rozsahu rozhodl ve prospěch Salmových. Rozhodnutí je teď definitivní.
Marie Salmová nález Ústavního soudu přivítala. „My jsme to nečekali. My jsme mysleli, že celý svět se staví proti nám. A paní historička bojuje proti nám už hrozně dlouho, no, a pomlouvá,“ řekla Marie Salmová.
Nečasová se o dopadech nálezu poradí s právníkem. Jeden ze tří členů senátu Ústavního soudu – Jan Musil – měl odlišný názor než jeho kolegové Jirsa a Vladimír Sládeček a sepsal takzvané odlišné stanovisko.
